Krajina zemí Koruny české je hustě popsanou knihou, do níž generace našich předků vkládali další a další listy. Ze stránek časů minulých i nedávných před námi defilují zhmotněné symboly – tvrze, hrady a zámky.
Kniha významného českého historika Jana Galandauera čtivě, ale současně zasvěceně přibližuje dějiny Národního památníku na Vítkově, tvořícího jednu z dominant Prahy.
Kniha je dílem více než dvou desítek autorů, kteří se spojili nad tématem postavení jedince ve společnosti. Jednotlivé texty byly inspirovány vědeckým historickým zájmem prof. Libuše Hrabové.
Předkládaná kniha je druhým výstupem několikasvazkového komplexu,
který na materiálu umělecké kultury především českých zemí zkoumá v
interdisciplinárním dialogu nejrozmanitější projevy „totálních“ forem a
rámců, které provázejí éru modernity.
Autor zkoumá vztah středověkých lidí k zázračnu jako součásti soudobých náboženských a společenských představ, na příkladu Velšana Viléma Cragha, odsouzeného k smrti oběšením a následně zázračně vzkříšeného biskupem Tomášem z Cantilupe.
Šestého března 1836 zaútočily čtyři tisíce mexických vojáků na bývalou misijní stanici Alamo. Bitva znamenala konec přináležitosti Texasu k Mexiku a stala se symbolem nezávislosti a součástí mýtu, který trvá dodneška.
První číslo osmého ročníku revue Paměť a dějiny je věnováno rozhlasu. Zatímco Ondřej Koutek představuje československé vysílání z Londýna během druhé světové války, Jiří Křesťan se zabývá válečným vysíláním ze Sovětského svazu.
Na pozadí stavebního růstu papežského paláce i města ve středověkém Avignonu sleduje kniha uspořádání a provoz kuriálního centra a současně vztahy papežství se
