Lidská touha po poznání nedosažitelných a nevysvětlitelných jevů nekončí ani s rozvinutým vědeckým poznáním a představou, že "už vlastně všechno víme". Jedním z prostředků takového poznání může být užívání psychoaktivních látek.
Sklony psát v sobě měl Antonín Baudyš jr. od raného dětství. Soustavně
se mu však začal věnovat až ve chvíli, kdy se s rodinou přestěhoval
do Španělska a hledal způsob, jak přátelům a známým
předkládat své myšlenky.
Kniha vůbec poprvé v ucelené podobě představuje publicistickou tvorbu básníka Oldřicha Mikuláška, s níž se v letech 1934-1952 postupně seznamovali čtenáři přerovského listu Obzor a brněnských deníků Rovnost a Lidové (resp. Svobodné) noviny.
Určitá míra facky obsahuje komentáře o kulturním, společenském i politickém životě z let 2001-2008, které chronologicky vycházely v Mladé frontě Dnes, Reflexu, Lidových novinách a nakonec v Hospodářských novinách.
Na půl cesty mezi autorským esejem a odbornou studií, Ouředníkova nová kniha čerpá látku stejně dobře z literatury jako z historie, filosofie či antropologie.