V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele.
Třináct let trval intimní vztah císaře Františka Josefa I. k mladé vídeňské měšťanské ženě, kterou náhodou potkal jednoho dne v šest hodin ráno v Schönbrunnu. Anně bylo šestnáct let, byla krásná, vdaná a matka dítěte.
Korektorova akta doplňují trojici řad již z větší části vydaných úředních knih pražského arcibiskupství (Libri confirmationum, Libri erectionum, Acta iudiciaria) a jsou tak významným a jedinečným pramenem pro poznání (nejen) církevních dějin.
Kniha jako celek tak představuje originální příspěvek ke zkoumání čtyřiceti let komunistické diktatury v Československu a promýšlení jejího původu, povahy, proměn a dědictví.
Monografie se zabývá kulturními dějinami fyzického násilí během první světové války a následné poválečné obnovy v českých a rakouských zemích a Jižním Tyrolsku.
Druhý díl knihy Čechoslováci v Gulagu je volným pokračováním publikace odvozené od stejnojmenného televizního dokumentu a přibližuje osudy dalších dvanácti krajanů postižených politickými represemi v Sovětském svazu ve 20. až 50. letech minulého stol
Prokop Tomek a Ivo Pejčoch, pracovníci Vojenského historického ústavu v Praze, zpracovali dosud opomíjené historické téma, problematiku vynuceného pobytu sovětských jednotek v Československu.
