Autor v knize zpracoval historii sovětsko-finských válek. Za využití bohatého dokumentárního materiálu i vzpomínek a deníků tak před čtenářem defilují jak velké osobnosti, tak i prostí vojáci, lidé a jejich osudy v dobách míru a především války.
Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu.
Soužití v Evropské unii i její současná krize jsou podněty k zamyšlení nad tím, co Evropa znamená a jak vznikla. Úkolem této knížky je pokusit se zodpovědět, jak vznikala Evropa v dějinném procesu.
Tématem knihy jsou polsko-židovskéh vztahy během druhé světové války i krátce po ní – zabývá se přejímáním židovského majetku Poláky, líčí zoufalou situaci Židů na polských vesnicích, konfrontuje jejich osudy s lidskou chamtivostí a antisemitismem.
V srpnu 1870, ve vesničce Hautefaye, v kraji Dordogne byl během dvou hodin odsouzen jistý mladý šlechtic a pak zaživa upálen za přítomnosti několika set osob, které jej obviňovali, že vykřikoval: "Ať žije republika!"
Autor si klade za cíl na základě primárních pramenů a dalších zdrojů popsat a zhodnotit vývoj Visegrádské skupiny na pozadí vnitropolitického vývoje členských zemí.
Severoirský terorismus byl ještě na počátku 90. let 20. století jedním z nejdiskutovanějších bezpečnostních témat v Irsku a Velké Británii, ale časté zprávy o jeho obětech vnímali lidé na celém světě.
Autorka analyzuje příčiny ztroskotání výmarské demokracie na vnitropolitické, zahraničněpolitické, hospodářské a kulturní rovině od konce první světové války do jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem v lednu 1933.
