Hra Svatavy Antošové: Neříkej to mámě, napsaná na motivy jejího vlastního románu Nordickou blondýnu jsem nikdy nelízala (Concordia, 2005), pojednává o věčném tématu vztahu rodičů a dětí.
Nádží, dojemná karikatura kmenového příslušníka, který je jakýmsi českým hloupým Honzou je hlavní postavou této divadelní hry, která byla hned po svém vydání stažena v Jemenu z pultů a ještě se na ně nevrátila.
Čtyřem původním hrám je přes padesát let, poslední - volné adaptaci slavného románu Karla Čapka - jen o málo méně. Jsou tedy z doby, která je pro drtivou většinu dnešní populace už skoro stejně vzdálená jako Velká francouzská revoluce.
Tradice vypráví, že Shakespeare napsal komedii Veselé paničky windsorské na objednávku královny Alžběty, která si oblíbila postavu Falstaffa a chtěla ho na jevišti vidět zamilovaného.
Jedna z nejranějších Shakespearových komedií je virtuózní situační fraškou, v níž hlavní postavy dvojníků rozpoutají kolotoč zěměněných identit a v němž nikdo neví, kdo je kdo.