Nejprodávanější knihy nebo omalovánky v roce 2019
neobyčejné osudy

Být ladičem pian znamená neustále cestovat. S touto skutečností jsem se vyrovnal tak, že jsem si z vyhledávání adres vytvořil adrenalinový sport, který již provozuji 48 let.

Kniha přibližuje životní příběh Neila Armstronga (1930-2012), prvního muže na Měsíci.

Sledujeme osudy Armstrongových předků od středověku přes kolonizaci Ameriky až po narození malého Neila.

Příběhy jsem původně zaznamenala pro sebe a pro své blízké. Syn a vnuk mi pomohli povídky uspořádat a nakonec jsme se společně rozhodli, že je nabídneme vydavatelství ke zveřejnění.

Román Ta naše písnička česká dosud nevídaným způsobem mapuje poválečné dějiny Československa, zachycuje životy populárních umělců, kteří se pokoušeli tvořit, ale nejvíce musel bojovat s vrchností o svou vlastní svobodu.

Autorka knihy by mohla mít dostatečné důvody k tomu, aby pochybovala o existenci nějakého rozumného vyššího plánu. Vyrůstala ve světě, který rozpadem rakousko-uherské monarchie ztratil veškerou prostorovou a časovou orientaci.

Kniha, která přišla na svět během autorovy „postguvernérské velké dovolené“ a připomíná důležité události i významné osobnosti ekonomického, politického a společenského světa posledních třiceti let.

Kniha je odrazem uplynulých třiceti let, které autor strávil v kokpitech mnoha letadel L-410. Velká část těchto letových hodin se odehrávala podle pravidel letu podle přístrojů, nad dvěma dalšími kontinenty a s mnoha kapitány.

Vilém Sacher ve své knize zachycuje vznik 2. čs. samostatné paradesantní brigády v Sovětském svazu v době, kdy byl náčelníkem jejího štábu. Popisuje i její další osudy, tedy rozporuplné bojové nasazení v Karpatech, komplikovanou, ale úspěšnou účast v

Jejich rodiny a doba, ve které vyrostli, jim vštípily pevnost charakteru, smysl pro čest, lásku k vlasti a další v té době samozřejmé hodnoty, kterých se odmítli vzdát a po kterých dnes tak často voláme.

První biografie české spisovatelky Jany Krejcarové-Černé, dcery novinářky MIleny Jesenské a architekta Jaromíra Krejcara. Autorka čerpala z archivů, dopisů, osobních rozhovorů, ale i z policejních spisů nebo dokumentů z psychiatrických léčeben.