První oficiálně vydaná básnická sbírka obsahuje sedmašedesát básní mladého autora (ročník 2000), ukrytého pod pseudonymem, v nichž se po svém vyrovnává se světem blízkým i vzdáleným.
Název je souřadnicí porodnice, kde se Anna narodila. Mapy, místa a především města, hrají v poezii autorky významnou roli. Mnohé básně nesou jejich jména.
Kniha představuje Gellnerovo dílo v neobvyklých či neznámých perspektivách a souvislostech. Snahou je přitom udržet na zřeteli Gellnera jako tvůrce činného ve dvou oblastech zároveň – literární a výtvarné.
Ani ve své druhé knížce neztrácí Josef Soukal laskavý pohled na svět, poetickou hravost a jemný smysl pro humor. Jako kdyby se pedagog a teoretik dokázal nějakým kouzlem proměnit v dítě a ještě k tomu uměl své dětské myšlenky bravurně napsat.
Český čtenář dostává do rukou první antologii poezie jedné z nejdéle fungujících literárních skupin v Evropě – Osamělých běžců, jejímiž zakladateli jsou slovenští básníci Ivan Laučík, Peter Repka a Ivan Štrpka.
Šestá básnická sbírka Zdeňka Volfa zaujme texty, jejichž „síla spočívá ve skutečné osobní výpovědi, namnoze až zpovědi, která s sebou přináší nezvyklou otevřenost“ (Petr Hruška).
Petra Kukala jsme v jeho předchozích sbírkách poznali jako citlivého polabského portrétistu, stejně jako básníka upírajícího zrak za obzor smyslově hmatatelné skutečnosti, kde se vidění a vědění stává jistotou jiného druhu.