Druhý díl se odehrává v letech 1416 až 1425. Rodina Prokopů se rozrůstá a každý její příslušník hledá štěstí jinde; nacházíme je v Táboře, mezi umírněnými pražany, na straně Rožmberků i v řadách pronásledovaných řeholníků.
Další humorný příběh pro mladé čtenáře od autora knihy Babička drsňačka. Kouzelně neuctivý a zároveň dojemný příběh vypráví o tajemstvích, přátelství i docela obyčejném životě.
Próza začínající autorky se značně vymyká kontextu současné české literatury. Tvarem i myšlenkou tato próza odkazuje k Virginii Woolfové a její — dnes již klasické — próze K majáku. Autoka za knihu obdržela Cenu Jiřího Ortena 2008.
Autor v románovém zpracování zachycuje skutečné osudy žen odvlečených po druhé světové válce do sovětského gulagu z různých koutů střední Evropy, přičemž jeho protagonistka Irena Kalaschová pochází z Československa.
Osud míchá karty, my hrajeme
Román je inspirovaný skutečnými osudy Eugenie Egertové Janečkové a plzeňského hotelu Continental. Eugenii jako většinu žen té doby čeká smluvený sňatek. S manželem se stará o chod hotelu, kde prožijí okupaci i válku.
Píše se rok 885. Do Veligradu přijíždí poslové z Moravgradu se zprávou, že Metoděj, který právě pobývá v tomto městě, onemocněl, zeslábl, musel ulehnout na lůžko a připravuje se na odchod z tohoto světa.
Kéž by její rodiče nezemřeli a Chloe se nemusela postavit do čela rodinné firmy a pokusit se ji zachránit před úpadkem! Ne že by to nezvládla… ale to by výkonným ředitelem nesměl být Nico Di Fiore.