Básnickou sbírku Červotočivé světlo napsal Pavel Šrut už před šestačtyřiceti lety. Reflektuje zde tolik významnou a zlomovou dobu roku 1968, kterou intenzivně prožíval a prostřednictvím psaní se s ní vypořádal.
Svazek přináší tvorbu z bouřlivého období ze sklonku první a druhé republiky, omezenou a problematickou tvorbu válečnou (redaktor Národní práce) a následně z krátkého období poválečného, kdy Jaroslav Seifert pracuje i jako editor (časopis Kytice).
Maurice Blanchard (1890-1960) je dnes považován za jednoho z nejvýznamnějších francouzských básníků minulého století. Nestál o slávu, o literární ceny, zcela dobrovolně a úmyslně si zvolil místo na samém okraji literárního světa.
Původním povoláním úředník, ergo básník se sekretářkou, též častý pasažér
letounu Erbas trý handrd a něco. Ale především Mircea Dan Duta, (nar. 1967) Rumun,
který svůj debut napsal v češtině a dokázal nám, že i počeštěný Rumun může
být básníkem.
Básnická sbírka Locus debilis shrnuje poesii Františka Dryjeho z let 2009 – 2014. Sociokritický rozměr imaginace, jejž zdůraznila sbírka předchozí, tu ustupuje do pozadí.
Sbírka Petra Řeháka Násobit ruce je první knižní publikací jednoho ze
zakládajících členů skupiny Fantasía.
Knihu tvoří tři tematicky vyprofilované oddíly Křičím zavřete slunce!, Zpívat
aby byly blesky a Zlá kometa jsi Země.
V pořadí třetí sbírka unikátního básníka pražského undergroundu je na světě! Po mystickém
NAPOSPAS (2002), úhelném díle DO EXITU NETVORA (2011) přichází na svět kniha klidnější, reflektující, smířlivá. Smířlivá však jen na první pohled.
Marie Noel, vlastním jménem Marie Rouget (1883-1967) francouzská básnířka a spisovatelka pocházela z velice vzdělané, ale jen málo věřící rodiny. V roce 1962 obdržela za své dílo od Francouzské akademie Velkou cenu za poezii.
Děti trnou a matky neví. Jeden z nejsilnějších básnických debutů posledních let: Alžběta Michalová (1991) napsala sbírku rodinných žalozpěvů, nářků i výkřiků nad vlastním dětstvím, vystavila křehký a krutý účet matce a otci. …