Nejprodávanější knihy nebo omalovánky v roce 2019
osobnosti a osudy

Obraz o disidentovi, ministrovi vnútra ČSFR, zakladateľovi Ústavu pamäti národa, o priamom a zásadovom človeku s veľkým rozhľadom si čitateľ poskladá, keď si pozorne prečíta rozhovor Alexandra Balogha s Langošovou manželkou Gabrielou.

Druhá část knihy o režisérovi Janu Němcovi, navazující na první díl událostmi po roce 1974, přibližuje režisérovy životní peripetie v exilu, návrat do vlasti po roce 1989 a umělecké i pedagogické působení Jana Němce až do úmrtí v březnu 2016.

Rozsáhlá, bohatě fotograficky vybavená monografie vsazuje tvorbu tohoto malíře do širších evropských souvislostí i do kontextu děl jeho otce a bratrů, podrobně si všímá Hamiltonových kontaktů s objednavateli, přináší reprodukce mnoha jeho děl.

Kniha vzešla ze záslužné badatelské práce Dr. Pavla Štěpánka, portugalisty a profesora dějin umění, jenž zasvětil významnou část svého života historie některých zemí portugalského jazyka.

Druhý díl Pamětí starého práškaře popisuje další historky a zážitky autora po ukončení kariéry pilota Letecko-chemické činnosti a pokračování jeho létání u Českých aeroliniích od roku 1999 do roku 2012.

F. X. Šalda (1867–1937) i Jakub Deml (1878–1961) patří z dnešního pohledu mezi nejvýznamnější postavy české literatury první poloviny 20. století – v době jejich seznámení však byl Šalda osobností vnímanou jako „centrální“, Deml „okrajovou“.

Berlín 1940. Mladičké Židovce Marii Jalowiczové hrozí deportace. Jenže ona chce žít. Za každou cenu. A tak zmizí. Celou válku se skrývá a někdy za to platí opravdu vysokou cenu.

Mick Wall ve své nejnovější knize přináší neobyčejně pronikavý a aktuální pohled na skutečný příběh The Doors a zároveň i na velmi inspirativní prostředí Los Angeles a celé Kalifornie tehdejší doby.

Autobiografie světoznámého britského neurologa Olivera Sackse, který se proslavil svými případovými studiemi fascinujících a neobvyklých lidských příběhů (ať se jedná o epidemii spavé nemoci, která své oběti zanechala na desetiletí v katatonickém sta

Od smrti Carla Schmitta v roce 1985 se rozeběhla vlna zájmu o jeho dílo. Schmitt je – řečeno slovy, která ještě nedávno působila jako provokace – nejmladším klasikem politického myšlení.