Nejprodávanější tituly v roce 2019
společenské vědy

Ukrajinské události, vnitřní vývoj Ruska a konečně i politika takzvaného Západu byly motivacemi setkání o vztahu Ruska a Západu (a vice versa) v dějinách i současnosti, setkání, z něhož vznikl tento soubor textů.

Tato kniha se točí kolem peněz – remitencí, které migranti vydělají v zahraničí a poté posílají svým rodinám do mateřské země. Pojednává zejména o tom, kde se tyto remitence berou/rodí, jakou mají váhu ve srovnání s příjmy a ostatními výdaji atd.

Upravené vydání učebnice Radomíra Havlíka slouží k základní orientaci při studiu vybraných společenských problémů. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány např. teorii a dějinám sociologie, vztahu společnosti a jedince, sociální struktuře společnosti

Kniha Waltera Lippmanna z roku 1922 patří mezi nejcitovanější práce svého druhu ve 20. století a silně ovlivnila sociální vědy, zejména mediální studia, politologii a sociální psychologii.

Bronislav Ostřanský, sleduje současnou kontroverzní polemiku o islámu a rozborem vybraných „strašáků“ by chtěl přispět k lepšímu chápání islámu a muslimů.

Úvahy nad kulturní, etnickou a politickou identitou obyvatel současné Bosny a Hercegoviny a nad kulturními průsečíky bosensko/ balkánsko českými v historické retrospektivě 19. a 20. století a přítomnosti prvého desetiletí 21. století.

Kolektivní monografie obsahuje devět odborných studií věnovaných problematice trávení volného času v původně agrárních zázemích průmyslových měst v posledních dvou stoletích. Knihu tvoří příspěvky historiků, archeologů, geografů, památkářů a umělců.

Publikace se zabývá kulturní charakteristikou Koreje, korejského národa a podnikatelským prostředím v této zemi. Pomocí ní budeme moci lépe pochopit rozdíly mezi kulturou Západu a korejskou kulturou.

Čtenářům se v této knize dostává do rukou mnohostranný portrét Josefa Sudka a jeho díla, tvořený jeho vlastními slovy, zachycený očima jeho nejbližších přátel i z odstupu uměnovědné reflexe. Kniha je doplněna ediční poznámkou a jmenným rejstříkem.

Jan Keller sleduje politické dění velmi pečlivě a soustavně, vyslovuje se bez prodlení a bez servítků. Píše komentáře, jako se jiní věnují osobním deníkům. Rozdíl je v tom, že Keller se nezabývá sebou, ale jde mu o společnost.