Publikace vychází sice se zpožděním neuvěřitelných čtyřiceti sedmi let, nikoli však jako kritická edice archivních pramenů, ale jako „živá“ kniha žijícího autora.
Předkládám vám básně, které jsem napsala v letech 2014 – 2015. Chtěla jsem se jimi dostat pod povrch ženského uvažování a zdůraznit především sílu jeho ducha, který je i přes zdánlivě křehkou skořápku velice výrazný.
Básník Roman Kníže si nejvíce váží daru zostřeného vidění a vnímání. Tento obraz je nesen proudem času, tedy pohybem skutečnosti i myšlení a dostává zašifrovanou podobu reflexe.
Výbor zásadně dokresluje obraz Placákovy básnické osobnosti. Ten byl doposud širší veřejnosti zprostředkován sbírkou Obrovský zasněžený hřbitov. Stranou však zůstala řada pozoruhodných textů, zveřejněných svého času v samizdatu.
Sbírka intimně a milostně lyrických veršů básníka, prozaika a publicisty Přemysla Krejčíka navazuje na mladou básnickou vlnu, reprezentovanou například Janou Orlovou, Olgou Stehlíkovou nebo Ondřejem Buddeusem.
Vášeň, láska, nevěra, nemoc, rodičovství, smrt - parabola procházející životy lidí i novou knihou poezie Jindřicha Tošnera, autora sbírek Nic se nestalo a Noční vizita. Básně jsou záznamem úspěšného hudebně poetického recitálu.
16. sbírka básníka Vladimíra Stibora. Název Lehké škrábnutí napovídá, že nejde o žádnou drsnou ani hlasitou lyriku. Drobné škrábnutí máme tendenci přehlédnout. Mávnout nad ním rukou. Ale může být i zdrojem infekce.
Výmluvnost veršů nové básnické sbírky Jany Štroblové určuje závažnost témat, prožívaných v široké – v zásadě dvoupólové amplitudě. Odtud také roste vnitřní dynamika a dramatičnost její poezie.
