Sbírka dekadentních básní, která zjevně není určena pro většinového čtenáře, avšak může upoutat svou depresivností a přímočarostí. Autor se zaměřuje především na svůj vztah se společností, na vztah s ženami a smysl života.
Pokud jste přesvědčeni o tom, že je láska nejsilnější emocí, která přemůže cokoli, po přečtení padesáti básní z druhé kolekce této autorky svůj názor zřejmě změníte.
Ne patrně Ne (1989), aforistické texty, někdy řazené mezi Holubovy prozaické tituly, vyšly v Klubu přátel poezie jako „malá knížka nadávek, zákazů, odkazů apod.“, jako snaha „udělat knížku, která šetří oči a je o něčem jiném“.