Zkušený cestovatel, který prošel celý svět, nezanedbává ani naši vlast a sousední Slovensko, kde je také spousta pozoruhodných míst, která je možné objevovat a která jsou krásná v každém ročním období.
Rakouská žurnalistka Alexandra Föderlová-Schmidová spolu s fotografem německých kancléřů a dalších významných osobností Konradem Rufusem Müllerem jsou autory mimořádného projektu. Ve 24 portrétech vylíčili pohnuté osudy lidí přeživších holokaust. Doz
Publikace doprovázela stejnojmennou výstavu v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a představuje dvanáct výstavních projektů, které ve 20. století formovaly dějiny designu v českých zemích.
Oldřich Hamera (1944) je bez vší pochyby jedním z nejoriginálnějších umělců, spojujících ve své osobě hned několik talentů. Vedle výtvarného, je nezpochybnitelně i literární, pedagogický a rétorický. Přesto zůstal ve stínu.
Kniha o Karlu Hermannu Frankovi, nacistovi, který se nejprve agilně podílel na rozbití Československa a poté výrazně a někdy i zásadním způsobem ovlivňoval dění v Protektorátu Čechy a Morava, není jen tradičním životopisem.
Květa Fialová. Pro některé charismatická dáma se zvláštním tajemstvím v očích, pro jiné jízlivá komentátorka s kousavým humorem, pro další pokorná žena, se kterou se život nemazlil a ona přesto dokázala stárnout s elegancí a noblesou.
Vladimír Krejčí pracoval v těsné blízkosti šéfa firmy deset měsíců, od září 1938 do června 1939. Právě v tomto pohnutém období líčí každodenní život v blízkosti Jana Antonína Bati, svérázného ředitele obuvnického koncernu.