Myšlení Josefa Šafaříka, který vždy očekával více od jednotlivce než od společnosti a varoval před intelektuálním a etickým konformismem, je prodchnuto hlubokým humanismem.
Každá éra má svůj mýtus. Mýtus dneška je však specifický. Zdá se, že společnost dosáhla bodu nula, konce dějin. Všechny příběhy na velkém plátně jako by vyprávěly o možném vytržení z tohoto „žili šťastně až do smrti“.
Kniha německého teologa vykládá krok za krokem apoštolské krédo neboli vyznání víry a jeho věroučné pravdy tak, aby byly zajímavé nejen pro věřící, ale i pro ty, kdo stojí mimo církve či k nim chovají odstup.
Monografie vůbec poprvé představuje dílo erlangenského systematického teologa Friedricha Mildenbergera. Jeho třísvazková Biblická dogmatika, kterou autor obsáhle vykládá a komentuje, kombinuje biblickou vědu s dogmatickým tázáním a usiluje o příhodné
Renesanční Florencie obohatila kulturní dějiny Evropy opravdu štědře. Byla ale také dějištěm velkých politických a duchovních střetů. Tím snad nejdramatičtějším byl spor mezi Girolamem Savonarolou a papežem Alexandrem VI.
Sbírka Oldřicha Bubáka, “I bez křídel se dá vzlétnout“, nový růženec emocí dobrodruha, je volným pokračováním řady růženců “Ve stínu Everestu“, “ Tingtangl“, “Probudil jsem spící kundaliní“ a „…i duše zamrzá“.
Vydávat sborníky k životnímu jubileu svého akademického kolegy je zavedeným zvykem. Málokdy je však dílo věnováno tak třaskavému i palčivému tématu, jakým je vztah křesťanství a islámu, a zároveň na počest tak vyvážené…
