Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu.
Hollandova kniha přináší živý obraz Římské republiky v zenitu její velikosti, která měla nakonec stát u počátku jejího pádu a transformace v císařskou diktaturu.
Kniha je čtivou a srozumitelnou příručkou, která poskytuje základní orientaci v latinské římské kultuře včetně řeckých východisek. Autorka kladla důraz především na popis těch antických tradicí, které měly vliv na další vývoj Evropy.
Detailně zde zkoumá nejen politický průběh zápasu o Lutherovu reformaci ve 20. a 30. letech 16. století, ale spolu s tím řeší i otázky rozšíření knihtisku jako iniciátora mohutného rozvoje reformačního myšlení a spolu s tím i reformačního školství.
Prostřednictvím takzvaných „mýtů“ se autoři pokusili odkrýt několik problémů univerzit, které jsou z historické perspektivy významné pro evropské (středoevropské) prostředí a zvláště pak pro prostředí české.
Přijde Mordor a sežere nás je knihou „on the road“ na východoevropský způsob. Stále zářivější hvězda polské literatury Ziemowit Szczerek projel zemi v potížích: Ukrajinu. Obešel se bez povinného sentimentu, kapesník nevytáhl ani jednou.
Bez ohledu na důslednou a přísnou sňatkovou politiku i Habsburkové v některých případech vstupovali do manželství z lásky. Mnohdy se rozhodnutím pro vyvoleného partnera či partnerku postavili proti panující etiketě, přání rodičů a vůli lidu.