Jejich rodiny a doba, ve které vyrostli, jim vštípily pevnost charakteru, smysl pro čest, lásku k vlasti a další v té době samozřejmé hodnoty, kterých se odmítli vzdát a po kterých dnes tak často voláme.
Soukromí Milady Horákové je po díle Rodokmen a soukromí TGM druhou nejvýraznější knihou historičky Michaely Košťálové týkající se velkých osobností první Československé republiky.
Autor publikací Napoleon, jeho maršálové a ministři a Napoleon a jeho soupeři se tentokrát zaměřil na život jednotlivých členů rozvětvené rodiny Bonapartů.
Životopis Margarety Thatcherové (1925–2013), trojnásobné britské premiérky, je fascinující jako román, vymyslet by se ovšem nedal. Je to příběh dívky z malých poměrů, jež pod dohledem přísného, laskavého otce vyrostla k významné dějinné roli.
Chruščovova vláda v Sovětském svazu (1953–1964) je jedním z velkých témat novodobé historiografie. V komunistickém dějepisectví byla dlouhá léta naprosté tabu, až do poloviny osmdesátých let dvacátého století Chruščov pro historiky neexistoval.
Další z úspěšné řady publikací (Tragédie slavných, Sebevraždy slavných, Vraždy slavných, Popravy slavných) spisovatele a novináře Libora Budinského. Tentokrát se soustřeďuje na duševní nemoci osmdesáti osobností z celého světa v průběhu historie.
Kniha Václavy Jandečkové se vrací do měsíců a let po únoru 1948, aby představila osudy několika z těch mužů a žen, kteří se pustili do nerovného zápasu s komunistickou diktaturou.
