Kniha je bohatým, reprezentativním souborem
různých žánrů arabské lidové vypravěčské
tvorby – v jeho mýtech se prolínají staroarabské
(předislámské) mýtické náměty s lidovými,
nábožensko-legendárními a koranickými
vyprávěními islámské epochy.
Vedle základní dějové linie, která je rámována působivým příběhem matky, vykresluje Dutka jeden lidský úděl prostřednictvím miniatur, zachycením jedinečného konkrétního zážitku, situace, nálady. Právě v tom spočívá dar jeho vyprávění.
Královský písař Jiří Adam z Dobronína nalezne u dveří svého domu těžce zraněného muže. Umírající stihne ještě povědět, že se chystá jakési spiknutí, jenže zemře dřív, než stačí povědět víc.
Při vojenském tažení do Horních Uher proti králi Štěpánovi obsadí vojska Přemysla II. Otakara Nitru. Zatímco hlavní síly pokračují v tažení, město dočasně spravuje zástupce českého krále Oldřich z Chlumu a má za úkol vypátrat ztracený relikviář.
Píše se rok 1310 a do Čech přijíždí mladičký Jan Lucemburský, aby se zde ujal vlády. Země je rozpolcená. Na jedné straně přívrženci slabého Jindřicha Korutanského, na druhé straně přívrženci Jana Lucemburského, manžela Elišky Přemyslovny.
Dramatické osudy tří generací jedné rodiny s českými, židovskými a německými kořeny se v románu Tři tváře anděla prolínají s klíčovými událostmi 20. století. Tři rozdílné osobní příběhy, vyprávěné různým jazykem i stylem, odrážejí i tři fáze dějin.
Mocný jihočeský velmož Oldřich z Hradce se soukromě obrátí na královského prokurátora a správce severních Čech Oldřicha z Chlumu s prosbou o pomoc. Na jeho panství se totiž začaly dít věci, které jsou nejen proti lidskému rozumu, ale i proti víře.
Sestry Hermína a Stefanie, které po revoluci uprchly z Francie, nacházejí po dlouhé a dobrodružné cestě Evropou nový domov v Čechách. Život na malém panství však komplikuje nenávist příbuzných.