Emil Filla se rozhodným způsobem zasadil o přijetí tří vůdčích směrů moderního umění v českém prostředí – expresionismu, kubismu a surrealismu. Zatímco jeho vztah k prvým dvěma byl již mnohokráte zhodnocen, poměr k surrealismu zůstává dosud otevřený.
Novela vychází ze scénáře stejnojmenného filmu, debutu režiséra Václava Matějky z roku 1970. Film s Petrem Čepkem v hlavní roli nemohl být tehdy do kin uveden. Nahota zůstala v trezoru a opožděnou premiéru měla až v roce 1990.
Fotografie jako bytostně hraniční fenomén osciluje na hranici pomíjivého a trvalého, dynamického a statického, zjevného a skrytého, vědy a magie, pravdy a fikce, dokumentu a monumentu, informace a věci.
Autoři oblíbené série Praha moderní přináší knihu o pražské architektuře druhé poloviny 19. století. Uprostřed zdánlivě neochvějně panujících stylů – klasicismu, romantismu a historismu – se hlásí o slovo nový umělecký výraz – secese.
Knížka s bohatou obrazovou dokumentací navazuje na komorní výstavu na toto téma v prostoru pod nedávno obnovenou Plečnikovou vyhlídkou v zahradě Na Valech.
Autobiografii Special Deluxe autor sám ilustroval a vzniklo tak výjimečné dílo – proud vzpomínek, obrazů a názorů jednoho z nejoriginálnějších umělců naší doby. Kniha volně navazuje na úspěšnou Youngovu prvotinu Hipíkovy sny.
Doplněk ke knize fotografií Jana Ságla, která vyšla pod stejným názvem v roce 2013. V původní publikaci Ságlových fotografií lidí z české undergroundové komunity z let 1967-1976 jsou sice doprovodné texty, ale chybějí v ní popisky k fotografiím.
