Francouzští lazarističtí misionáři uskutečnili v letech 1844–1846 „rekognoskační“ cestu do Tibetu, aby zjistili místní podmínky a možnosti evangelizační práce mezi tamním obyvatelstvem.
Kniha cambridgeského historika Brendana Simmse je široce založenou a erudovanou studií zabývající se vývojem mocenského zápasu o Evropu v celém novověku od pádu Cařihradu do současnosti.
Roboti, drony a různý software se z laboratoří přesouvají do běžného života. Již dnes řeší automatizované systémy řadu úkolů lépe než lidé, ale také dělají z lidského hlediska nepředstavitelné chyby. Sebere nám umělá inteligence práci?
Jak člověka za dobu, co ji používá, ovlivnila řeč? To je hlavním tématem této studie. Aby bylo možno hledat odpovědi, je potřeba nejprve stanovit, jaké atributy má moderní lidská řeč, a tak ji odlišit od předverbální komunikace.
Pomocí precizní definice „tekutého zla“ podávají autoři jedinečnou diagnózu aktuální geopolitické situace v Evropě, která se vyznačuje vratkostí, nejistotou, permanentními změnami, politickým populismem a prohlubujícími se rozdíly napříč společností.
Práce německého historika Andrease Wiedemanna mapuje druhou a méně známou část procesu, při kterém došlo k vůbec největším přesunům obyvatelstva v českých zemích v historii – celkem se vyhnání a znovuosídlování bezprostředně týkalo pěti milionů
lidí
Autor analyzuje sociální struktury lovců a sběračů, kmenových společenství i moderních států a předkládá vysvětlení, jakými způsoby se v nich tyto protikladné tendence projevují.
