Autoři se pokusili přispět k biografiím představitelů německého okupačního režimu v českých zemích, kteří osudovým způsobem ovlivnili české dějiny: Konstantina von Neuratha, Reinharda Heydricha, Kurta Daluegeho a Wilhelma Fricka.
Knížka–sborník /s podtitulem 25. února Zahrádka, Kaliště/ je vydána u příležitosti temného 70. výročí komunistického puče a násilného přeložení jedné z prvních obětí komunistického teroru u nás P. Josefa Toufara do Číhoště.
Monografie představuje první komplexní pojednání o sporu mezi Řádem německých rytířů v Prusích a Polsko-litevskou unií na kostnickém koncilu (1414–1418), který je analyzován ze tří navzájem se prolínajících hledisek, diplomacie, práva a propagandy.
Kniha je nejvýznamnějším dílem Oty z Freisingu. Zahrnuje dějiny světa od stvoření, biblické a starověké období (zde čerpal ze starších autorů, např. Orosia, Jeronýma či Eusebia), které dovedl až do své současnosti.
Na počátku října 1941 byl ve Velké Británii zahájen výcvik dvojice československých parašutistů, jejichž úkolem bylo pomstít stovky českých vlastenců, kteří skončili na popravištích poté, co se v Praze ujal moci Reinhard Heydrich.
Kniha o koncentračním táboře Mauthausen je příběhem o veliké bolesti, o smrti, ale také o obrovské vůli žít. Je o tom, co se skutečně stalo a na co by se nemělo zapomínat.
Předkládané číslo Paměť a dějiny se věnuje válečnému období. Z článků čísla lze vyzdvihnout zejména studii Pavly Plaché Múzy v Ravensbrücku. V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity.
Už odedávna docházelo k pokusům o válečné využití chemických látek. Ale skutečná chemická válka se zrodila až při legendárním chlorovém útoku, který podnikli Němci za první světové války u belgické obce Yprés 22. dubna 1915.
Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek, tři českoslovenští důstojníci, kteří snad nejvýrazněji zasáhli do českého domácího odboje v první polovině druhé světové války.