Rakouský spisovatel a novinář Dietmar Grieser se vydal na pouť Čechami a Moravou, aby zde pátral po kořenech význačných osobností rakouských dějin a hledal stopy někdejšího soužití obou národů v rámci habsburské monarchie.
Předložená práce je výsledkem několik roků trvajícího studia problematiky posledního arabského státního celku na Pyrenejském poloostrově, tzv. emirátu rodu Nasr (1230-1492).
Kniha je pokusem o zachycení přelomového období konce reformního procesu roku 1968 a počátku normalizace československé kinematografii. Kniha získala cenu Magnesia Litera 2012 za objev roku.
Publikace přináší výbor ze studií předního českého historika vědy Zdeňka Horského (1929-1988), jež jsou výsledkem jeho mnohaletého bádání soustředěného kolem problematiky formování novověké evropské vědy a vývoje kosmologie a astronomie 15. až 17. století.
Rukopisně dochovaný letopis Františka Vácslava Felíře, měšťana a úředníka Starého Města pražského, je nejrozsáhlejším popisem života a událostí v Praze z první poloviny 18. století.
Polský historik zasvěceným způsobem zkoumá podobu učení o trojím lidu v českém prostředí 14. a 15. století, tedy v době, kdy již v západní Evropě poněkud ztrácelo na síle.
Autor, odborník na problematiku židovské historie, stručně a poutavě líčí dějiny Židů na území Izraele, od zkázy druhého (Herodova) Chrámu až po 19. století a vznik sionistického hnutí.
Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
Dozvíte se jak to bylo se smrtí Mozarta, Havlíčka Borovského, Jana Lucemburského, Giacoma Casanovy, Jana Roháče z Dubé, ale i Aloise Rašína a mnoha dalších.
