Autor píše o Praze jako o jednom z center intelektuálního a uměleckého života Rakousko-Uherska. Připomíná specifickou pražskou atmosféru, v níž se mísí český, německý a židovský živel.
Šestým dílem se dovršuje velký projekt pojednávající o vývoji českého umění ve všech jeho oblastech a žánrech, od architektury, malířství, kresby, grafiky a sochařství přes umělecká řemesla, fotografii, scénografii atd.
Cílem první monografie Jindřicha Štyrského (1899–1942) je představit jej jako všestrannou osobnost, jejíž vklad do evropského meziválečného umění byl mimořádný.
Monografie o Pavlu Brázdovi mapuje práci tohoto v ústraní tvořícího umělce, jehož dílo se dostalo do povědomí kulturní veřejnosti teprve po Sametové revoluci a do stálé expozice moderního umění NG v Praze až v roce 2000.
Autor přináší ve více než 2 100 většinou biografických medailonech výsledek svého mnohaletého studia oboru. Představuje sochaře, medailéry, rytce a další výtvarníky od dob renesance až po současnost.
Kniha přibližuje historii, poetiku a prostřednictvím rozhovorů a vzpomínek také jednotlivé členy skupiny UB12, do níž patřili významní představitelé českého poválečného umění (V. Boštík, J. John, St. Kolíbal, A. Šimotová a další).
Sochař, malíř, ilustrátor, hudebník, zpěvák a tanečník na hrobech František Skála jr. představuje tu část své tvorby, ve které vytváří kult osobnosti velkého ONA.
Kniha o vývoji a dochovaných památkách středověkého malířství v Čechách a na Moravě zachycuje období od počátků českého státu do konce vlády Ludvíka Jagelonského.
