Výběr z deníku, soukromé korespondence a dalších textů provázejí barevné reprodukce legendární mexické malířky (1907–1954). Její život příblížil také úspěšný film Frida z roku 2002.
Norský historik a teoretik architektury, ve své nejznámější knize poodhaluje podmínky příčiny umístění, vzniku i podob měst na základě analýzy celého systému okolností, které staletý vývoj městského organismu provázejí.
Cesta obyčejného Čecha do neobyčejného Japonska s návštěvou česko - japonské rodiny, která si vytváří své hnízdo v zemi vycházejícího slunce, kde život pro nás Čechy je natolik odlišný, že stojí za to ho osobně poznat.
Každá éra má svůj mýtus. Mýtus dneška je však specifický. Zdá se, že společnost dosáhla bodu nula, konce dějin. Všechny příběhy na velkém plátně jako by vyprávěly o možném vytržení z tohoto „žili šťastně až do smrti“.
Od chvíle, kdy se ve 40. letech 19. století objevil první funkční systém negativ-pozitiv do přelomu dvacátého a jednadvacátého století, se proměňovaly i funkce a recepce tohoto fenoménu.
Publikace představuje fenomén výtvarné kultury obytné architektury 19. a raného 20. století v Čechách. Ta zahrnuje malířskou, sochařskou a sochařsko-štukatérskou výzdobu exteriérů i interiérů nájemních domů, ale také podnikatelských paláců a vil.
Po válce se Felix Weinberg, aby vůbec dokázal jít dál, rozhodl potlačit své vzpomínky a neohlížet se zpátky. Málokdo by uvěřil, že uznávaný vědec a univerzitní profesor fyziky jako dospívající chlapec prošel peklem koncentračních táborů a přežil i pochod smrti.