Projekt Gilgameš se s nadsázkou, nikoli však nevážně, dotýká smyslu vyprávění příběhů, lidského života i odvěké touhy po nesmrtelnosti. Žánr sci-fi se tu protíná s historickým, bájným vyprávěním.
Mladičká Juliet Armstrongová se v r. 1940 přimotá do světa špionáže a dostane za úkol sledovat aktivity britských sympatizantů s fašismem. Není z toho nijak nadšená, práce jí často připadá úmorná, navíc v ní vzbuzuje strach.
Hlavní hrdinka Maria má rebelskou povahu, která se v patriarchálním prostředí italského jihu moc nenosí. Postavy zde žijí jako ve vězení, nedokážou se vymanit z tradic konvenčního prostředí, kde jejich identitu určuje rodinné a sociální prostředí.
Rukopis knihy Ivana Jonáka vznikl mezi roky 2005 až 2011 při jeho několikaletém pobytu ve vězení, kde si odpykával trest za nájemnou vraždu své manželky.
Román provází starého muže hledáním ve svých vzpomínkách na dětství, po více jak půl století. Bylo to v roce 1947, kdy byl vyhnán ze svého původně německého domova, nyní součástí Sovětského svazu.
Kdo má na svědomí celé to zamotané dobrodružství malé Střapatice, která se ztratila svým rodičům? Svérázný dědek s hučkou, v podstatě dobrák od kosti, který se jí ujal, aby jí poskytl základy správné výchovy?
Ulice jsou plné nejrůznějších existencí, od umělců všeho druhu po zkrachovalce, všude plno tvrdých drog, ... Život je vzrušující, inspirativní, ale také nebezpečný. Takový New York Pavel Sojka zachytil ve svých fotografiích a vzpomínkách.
Přichází Batman… vlastně přichází několik Batmanů. Ze všech možných alternativních vesmírů. Mají schopnosti všech slavných hrdinů, ale rozhodně nekopou za tým těch kladných. Nejsou tak úplně normální a jsou zatraceně nebezpeční.
