Kierkegaardův hlavní spis: „Nácvik křesťanství“, psaný pod pseudonymem Johannes Anti-Climacus, mající zdůraznit nejvyšší idealitu křesťanství, počíná citací z Mat. 11, 28.
Studie se zabývá analýzou povahy vědy ve filosofických koncepcích minulého století. Autor vychází z toho, že dynamika kultury ovlivňuje postavení vědy, posuny v jejích společenských rolích, strukturu, život vědecké komunity.
Tomáš Špidlík sestavil čítanku duchovních textů osvědčených autorů křesťanského starověku. Tito otcové církve nás v mnoha situacích povzbuzují s konkrétními radami a svěžími impulzy.
Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné.
Jedná se o úvodní text edice Um vědomí, ztělesňující řadu vnitřních umů-jóg vědomí, které společně tvoří celistvé textové „tělo poznání“, reflektující mé mnohaleté zkušenosti s praxí meditace a vnitřní vzdělávání v oblasti vědomí.
„Mnozí jistě slyšeli vyprávět o »sedmi hlavních neřestech« – alespoň proto, že už vešly do běžného jazyka. Víme však, jaké jsou tyto neřesti, co skutečně představují?
