Ústředním motivem knihy je román spisovatele Josefa Škvoreckého "Zbabělci", kolem kterého se odvíjí několikavrstevný příběh. Sleduje genezi vzniku díla, život J. Škvoreckého i osud jeho generace,
Fotografovat začal Čestmír Krátký v roce 1953 u Karla Plicky, ale soustavně se věnoval výtvarné fotografii až od roku 1959 po seznámení s Janem Koblasou.
Autor pojal poslední velkou diplomatickou cestu císaře Karla IV. jako dialog mezi textem a obrazem, mezi dobovými relacemi kronikářů s reportážními vyobrazeními iluminátorů rukopisů francouzské provenience.
Velká reprezentativní monografie připomíná jednu z uměleckých osobností, jejíž dílo se podstatně podílí na formování české výtvarné kultury od počátku šedesátých let dodnes, ale která byla díky specifickému zaměření své tvorby někdy neprávem opomíjena.
Uměleckohistorický příběh o André Derainovi..., a nejen o něm: příběh o tom, jak každý obraz, socha (atd.) závisí na úhlu divákova pohledu. Příběh, který vypráví, že jedině výtvarné dílo samo má právo odvracet zrak.
Závěrečný svazek Encyklopedie Jiřího Suchého je výběrem úvah, které pronášel Jiří Suchý v rozhlase, později v časopise, ještě později opět v rozhlase a nakonec i v denním tisku.
