Bosí augustiniáni představovali v Čechách během 17. a 18. století mezi žebravými řády poměrně malé společenství. Výrazné stopy po jejich činnosti jsou však patrné dodnes, přestože na našem území nepůsobí již dlouhou řadu let.
Publikace zachycuje vzpomínky čs. legionáře Antonína Matejska (1888-1961), který nastoupil v první světové válce do rakousko-uherské armády a byl odvelen v rámci 18. pěšího pluku na východní frontu.
Monografie se zabývá kulturními dějinami fyzického násilí během první světové války a následné poválečné obnovy v českých a rakouských zemích a Jižním Tyrolsku.
„Legie, ke mně!“
To je signál legionářů k poskytnutí pomoci, a každý, kdo v cizinecké legii sloužil, ho dobře zná. Kdekoli by zazněl, ať již v africké poušti, v asijské džungli nebo v marseilleském baru, znamená to, že se něco špatného děje.
Druhý díl knihy Čechoslováci v Gulagu je volným pokračováním publikace odvozené od stejnojmenného televizního dokumentu a přibližuje osudy dalších dvanácti krajanů postižených politickými represemi v Sovětském svazu ve 20. až 50. letech minulého stol
Kniha je ve světové historiografii prvním kompendiem základních informací o činnosti komunistických bezpečnostních složek ve střední a východní Evropě.
Vystoupení československých legií za první světové války patří k těm historickým událostem i tradicím, na které jsme právem hrdí. Bojovaly v Rusku, Itálii i Francii, na rozhodujících frontách války.
Historická práce profesora Bostonské univerzity se zabývá kořeny a směry Benešovy zahraniční politiky od konce první světové války až do mnichovské dohody v roce 1938.
Reprezentativní knižní fotopublikace vychází u příležitosti 100. výročí vzniku ČSR a připojení Podkarpatské Rusi k ní. Publikace symbolicky obsahuje texty jak v českém (36 kapitol), tak slovenském (2 kapitoly) a rusínském jazyce (3 kapitoly).
