Původně krátké postřehy z cesty po Americe a Kanadě v letech 1969-1970 vycházely ještě v socialistickém Československu na přelomu 60. a 70. let, než bylo jasné, že autor zůstává definitivně v emigraci.
Všude to bude nádherné, takové, jaké si to uděláš. Máš strach z neznáma, ale i křišťálovou jistotu, že domov máš všude. Zabloudit nemůžeš, všechno nosíš s sebou, kam dojdeš, tam je tvůj cíl…
Autor líčí poutavým a zároveň přehledným způsobem fascinující dějiny a kulturu Afroameričanů. Černoši přišli do Nového světa poprvé před pěti stoletími. Každý dobře ví, že nepřišli z vlastní vůle, ale byli zavlečeni jako zvěř na otrokářských lodích.
„Beranovy krátké, ostře řezané texty oplývají jistotou výrazu a vypravěčským umem. Na malou plochu klasicky působících, dějově chudých črt dokázal koncentrovat syrové výseky všedních situací, které překvapily svými tíživými přesahy,“ podotkl kritik Kouba.
Spisovatelé totiž nemusejí aktivisticky dokazovat, že
gayové a lesby jsou „stejní lidé jako ostatní“, nebo naopak
ostentativně vystavovat své nejrůznější úchylky. Důvodem
k příběhu už zkrátka nemusí být fakt, že homosexuálové
„jsou“.
Jen jednou si dovolila Niké hodit za hlavu logiku a zodpovědnost, která řídila její dosavadní život. Jen jednou dovolila rozkoši, aby vedla její rty, ruce, tělo… Vystřízlivění ale přišlo příliš brzy.