Jádrem knihy Útok na kasárna je „první den kubánské revoluce“, 26. červenec 1953, kdy Fidel Castro a jeho druhové zaútočili na Moncadova kasárna v Santiagu, aby získali základnu ke svržení diktátorského režimu Fulgencia Batisty.
Donedávna provinční městečko Kladno díky nálezu uhlí a založení železáren roste a mění se v moderní město. Buduje se kanalizace, dláždí ulice, staví nová, honosnější radnice i větší kostel.
Soubor textů Václava Havla a o Václavu Havlovi zachycuje perzekuci, kterou v době normalizace zažíval Havel na vlastní kůži. Zachycuje ale také zásadní proměnu jeho života.
Michel de Nostradame (1503-1566), zvaný Nostradamus, proslul především jako autor nejednoznačných a varovných proroctví. Monografie francouzského historika D. Crouzeta však dokládá, že to byl ve své době především významný lékař a zbožný humanista.
Po skončení druhé světové války byl dirigent Václav Talich obviněn z kolaborace. Za inspirátora bývá označován ministr Zdeněk Nejedlý. Publikace si všímá korektních vztahů mezi nimi v meziválečném období.
Další z úspěšné řady publikací (Tragédie slavných, Sebevraždy slavných, Vraždy slavných, Popravy slavných) spisovatele a novináře Libora Budinského. Tentokrát se soustřeďuje na duševní nemoci osmdesáti osobností z celého světa v průběhu historie.
Publikace se zaměřuje především na problematiku protikomunistického odboje, moderní dějiny a historii slavistického bádání v meziválečném Československu.
Obsáhlá životopisná freska, mapující životní souvislosti výrazné osobnosti první republiky, bytostného křesťana a demokrata, sekretáře Akademické Ymky a účastníka protinacistického odboje.
Julius Fučík byl nejen oblíbeným žákem F. X. Šaldy, zdatným komunistickým novinářem a hrdinou druhého odboje, ale také ikonou českého stalinismu, symbolem normalizační propagandy a předmětem svérázného antikultu.
Fakta, vyšetřování, policejní a soudní protokoly, fotografie. Kniha se zabývá tzv. národním soudem z léta roku 1872, kdy byl spisovatel a libretista Prodané nevěsty Karel Sabina odhalen jako konfident pražského policejního ředitelství.
Kniha je historickou reportáží o životě dělnické prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové zasazenou do kontextu vývoje justice 40.-70. let, který dodnes nebyl historicky zpracován.
Sebeupálení studenta Jana Palacha na sebe strhává opětovnou pozornost, a to i po čtyřiceti letech od doby, kdy se tak stalo.
Je dosud otevřenou otázkou, zda se v tomto případě jedná o sebevraždu, hrdinství, nebo mučednictví.
Šestnácti občanům Vysočiny, kteří aktivně zasáhli do veřejného života v období první republiky, je věnována tato publikace. Životní příběhy známých i dosud neznámých vojáků, ministrů, poslanců, senátorů a diplomatů.
