Knihu o Otto Katzovi a jeho manželce Ilse jsem s její pomocí, podle jejího vyprávění, jejích dokumentů a fotografií a na základě dosavadních výsledků svého bádání napsal dost brzy. Nazval jsem ji ŽALOBA.
Beletristický text s nadhledem líčí příběh rodiny
velkokapitalisty. Rodinu popisuje po kapitalistově
odchodu. Podobu jeho ženy Poldi si někteří občané
Kladna ještě uchovávají v paměti.
Kniha souhrnným a vyčerpávajícím způsobem zpracovává téma protifašistického odboje v letech 1939–1945 na Přerovsku a Hranicku, a to v kontextu historického vývoje těchto regionů a vývoje českých zemí v období nacistické okupace.
Autor sestavil tuto knihu ze sedmadvaceti zajímavých příběhů naší historie. A (snad oprávněně) v úvodu k ní tvrdí, že málokterý národ má tak zajímavé dějiny jako my – Češi, Moravané a Slezané.
Monografie, sepsaná k příležitosti 25. výročí sametové revoluce, sleduje fáze „komunistického experimentu“ na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v širším historickém kontextu.
Karel IV. byl nepochybně schopný státník a nadprůměrně vzdělaný panovník, duchovně založený. Navíc disponoval mimosmyslovými schopnostmi i viděním budoucích událostí, podle nichž do značné míry usměrňoval své kroky.
Deník Jiřího Sixty, vojáka c. k. armády a později legionáře v Rusku, je doslovný přepis jeho záznamů, které si zapisoval v letech 1914–1920. Popisuje v nich zážitky z bojů na ruské frontě v nenáviděné uniformě rakouského vojáka.
Kniha K. H. Franka vyšla poprvé v roce 1946, v době právě probíhajícího soudního procesu s tímto někdejším státním ministrem pro Čechy a Moravu. Toto druhé vydání představuje reedici původní publikace doplněnou o poznámky a komentáře.
Známý popularizátor historie Jan Bauer nás zavádí nás do epochy, ve které se začaly rýsovat základy českého státu, toho zprvu nevelkého a sobeckými zájmy zmítaného knížectví, které se v budoucnosti mělo stát mocným a slavným královstvím...
Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy se stává prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie.
Kniha bezprostředně navazuje na monografii Od Sarajeva po Hirošimu. Válka a mír v první polovině 20. století, která se podrobně zaměřila na světové války a meziválečné období.
Příběh programové zrady – tak by se daly nazvat osudy Augustina Přeučila, československého pilota, který z příkazu gestapa odešel v roce 1939 do exilu.
Po mezihře v roli správce hispánské provincie se Caesarovi povedl mistrný tah. Smířil dva odvěké soupeře, Pompeia a Crassa. Vzájemnou spoluprací s těmito na svou dobu nejmocnějšími muži Říma utvořil trojici napříště známou jako první triumvirát.
Paměti německého důstojníka z první světové války. Plukovník Lettow-Vorbeck (1870-1964) je považován vojenskými historiky za největší postavu guerillové války.
Přestože se česká města neúčastnila stavovského povstání v letech 1618–1620 tak aktivně jako oba šlechtické stavy, následky bitvy na Bílé hoře se v jejich dalším vývoji odrazily přinejmenším stejně velkou měrou.
Autor v knize zpracoval historii sovětsko-finských válek. Za využití bohatého dokumentárního materiálu i vzpomínek a deníků tak před čtenářem defilují jak velké osobnosti, tak i prostí vojáci, lidé a jejich osudy v dobách míru a především války.