Nejprodávanější knihy nebo omalovánky v roce 2020
česká poezie

Básnická sbírka Domů zrcadlí tvůrčí život svého autora, který říká: „Poesie je princip všeho umění, je sukem ve dřevě toho stálezeleného stromu. V literatuře, v hudbě, ve výtvarném umění, v divadle, které může být syntézou toho všeho – ... ."

Elegie Pavla Petra tvoří básnický celek, který svým pojetím, šíří a rozmanitostí nemá v současné české poezii podobnost.

Petr Nikl v Meandru vydal přes 10 autorských knih a několik dalších ilustroval. Rozverný Hudebníček vytvořil s Miroslavem Černým. První napsal i nazpíval, co mu z huby lezlo, a se všemi písmeny si dosyta pohrál.

Šestá básnická knížka Terezy Riedlbauchové Inkoustová skvrna Karibiku vznikala v letech 2013–2020 a je z autorčiny dosavadní tvorby nejvíce rozprostřena co do prostoru, času, témat i forem. Je to poezie hojnosti, opojení a okouzlení.

Titul vychází k autorovým osmdesátým narozeninám. Spisovatel a výtvarník Roman Erben spojuje pod hlavičkou Jak se kreslí svět starší s novým: své černobílé kresby ze sedmdesátých až devadesátých let s texty napsanými převážně letos.

Básnířka Lenka Kuhar Daňhelová předkládá ve sbírce Jaká nesmrtelnost? čtenáři mnohovrstevnatý celek, zahrnující básně z let 2005 až 2019.

Moderní básnická sbírka Olgy Šedové – „Kdo dělá vlny?“, psaná převážně volným veršem, plná nápaditých a vtipných metafor, přináší pohled mladé na problematiku současných vztahů, případná zklamání, ale zároveň ukazuje i sílu, jak se zvednout ze dna.

Nejznámější česká báseň o lásce a smrti, Máchův „Máj“, ve zvukomalebném překladu do němčiny rakousko-českého básníka Ondřeje Cikána (*1985).

Básnická prvotina sinologa a překladatele ze staré i současné čínštiny.

Básnická sbírka známého publicisty, spisovatele a básníka. Nakladatelství Kmen vydalo sbírku Petra Žantovského Never More.

Je s podivem, že jako zdroj básnické inspirace zůstávaly numerologické příručky (na rozdíl od slangů, profesní mluvy a webových jazykových mikrosvětů) až dosud nepovšimnuty. Ivana Kašpárková si ve své knižní druhotině tento materiál přizpůsobila.

Rozkládací výsekové leporelo vypráví nejmenším čtenářům o berušce, která chtěla všechny oslnit svou krásou.

Kristýna Vorlíčková (1981–2018) vstoupila do literárního světa již ve svých dvaceti letech s novelou Nahá Godotka, která jí vynesla nominaci na Cenu Jiřího Ortena, zatímco s její poezií se čtenáři mohli dosud seznámit jen časopisecky.

Jak zachovat „žízeň/ po něčem podivném/ co se nevejde do pet láhve“ v kontrastu s ubíjející a básnickému prožitku vzdálenou každodenní zkušeností? O tom je kniha Pitný režim básníka, anglisty a amerikanisty Stanislava Koláře (*1953).

Text mnohovrstevným básnickým jazykem introspektivně reflektuje naši hédonistickou přítomnost a neexistenci budoucnosti, v proudu vědomí sleduje zapletenost našich myšlenkových postupů jako pokroucené kořeny lesního porostu.

Cyklus čtyřiadvaceti ritornelů oživuje pozapomenutou básnickou formu. Uvadající květy chryzantém, gerber, frézií či floxů v sobě implikují čas, hnědnoucí listy a zbytky vůní nás navracejí do vzdálených krajin ...

Básnická sbírka zachycujících historii i budoucnost v okamžicích jejich nekonečného setkávání v mrtvém bodě, kterému se říká současnost.

Jeden 33 × řekl, druhý 33 × napsal. První to nejspíš mínil vážně, druhý bral každopádně jako východisko k absurdním sémantickým přemetům.

„Zlomek dnů“ je básnická prvotina malíře a sochaře Zdenka Hůly, je to kniha padesáti dvou obrazů-haiku, které vznikly během roku 2018 jako soubor maleb na papíře organicky propojených s textem v jeden výtvarný celek, v netradiční kaligrafii.

Kniha obsahuje lidová česká říkadla, rozpočitadla a kolednické popěvky. Svět českých venkovských tradic je v knížce živě zachovaný a zpřístupněný pro ty nejmenší také díky krásným ilustracím Josefa Lady