Výklad představuje hlavní postavy středověké myšlenkové tradice od počátků scholastické disputace a aristotelské recepce ve 12. století až po Gabriela Biela (+ 1495).
Předkládaný filozoficko-teologické pojednání odráží mystické spojení poznatků teoretické fyziky a metafyziky při hledání odpovědí
na ty nejzáhadnější otázky podstaty a smyslu lidského bytí.
Záznam londýnského semináře, na němž dalajlama komentoval vybrané ukázky z evangelií. Ve svých výkladech dalajlama dodává těmto zdrojům křesťanské víry nový rozměr a nachází mnoho podobností mezi křesťanskou a buddhistickou naukou.
Publikace se věnuje korespondenci barokního polyhistora a jezuity Athanasia Kirchera s korespondenty z českých zemí. Z četby dopisů vyvstává plastický obraz vzájemně propojené učenecké, aristokratické a církevní komunity, ...
Jan Amos Komenský zaujímá v literatuře k dějinám hledání dokonalého jazyka zvláštní postavení: každý ho zmiňuje, téměř nikdo mu však nepřisuzuje zásadnější roli či originalitu.
První český výbor z Bachelardových epistemologických prací obsahuje čtyři zásadní Bachelardovy knihy: Nový vědecký duch, Filosofie ne, Aplikovaný racionalismus a Materiální racionalismus.
Rozdíl mezi starověkou a středověkou filosofií a filosofií po Descartovi bývá obvykle spatřován v tom, že ve starověké a středověké filosofii nenajdeme pojem, který by přesně odpovídal našemu pojmu vědomí. Tento náhled je ovšem správný jen částečně.
Hluk je - jak si všiml slavný Lewisův zkušený ďábel - hudbou pekla. Robert Sarah nám nabízí skutečně vztahující, vytříbeně podanou úvahu o důležitosti nalézání ticha v našich vlastních životech a o tom, co můžeme skrze toto ticho objevit...
Kdo jsem? Kde stojím? Kam bych se měl posunout? To jsou otázky, které si mnoho lidí klade v kritických momentech svého života – často zmiňovaná „krize středního věku“ je pouze jedním z nich.
V návaznosti na Devět způsobů modlitby svatého Dominika představuje francouzský dominikánský teolog a historik Guy Bedouelle (1940–2012) devět cest dominikánského života a svatosti.
První svazek Sebraných spisů Lubomíra Valenty zahrnuje články o filozofii T. G. Masaryka a J. L. Fischera, ale také příležitostné texty jako recenze a polemiky.
Jak se dnes studuje je asi nejpřístupnější text neapolského filosofa Giambattisty Vica (1668–1744). Vico zde přehledně srovnává moderní přístup ke studiu s antickým vzděláváním na příkladech různých disciplín.
Manifest neomodernismu a nové víry se hlásí se k odkazu nosných proudů modernismu, především však k učení prvního československého prezidenta, polyhistora Tomáše Garrigua Masaryka.
Cílem knihy je podat podrobný rozbor Platónova pojetí uměřenosti. Byl to právě Platón, kdo se jako první významným způsobem zasadil o vyhraněně filosofické uchopení tohoto pojmu, který se stal později klíčovým pro evropské pojetí morálky.
Předkládaná publikace se zaměřuje na jednu z nejvýraznějších etap dialogu mezi marxisty a křesťany, jež spadá do 60. let 20. století, přičemž zvláštní pozornost je věnována situaci ve střední Evropě a zejména v tehdejším Československu.
Člověk ví, že musí zemřít, a toto vědomí patří mezi základní charakteristiky lidskosti, náboženství, metafyzika a kultura si však kladou za cíl smrt přemoci.
