Český malíř Oldřich Blažíček (1887–1953) patřil ke generaci umělců, která se uplatnila se vznikem první republiky, kdy se vypracovala nová společenská a kulturní elita, nadšená pro ideje nového státu.
Oldřich Hamera (1944) je bez vší pochyby jedním z nejoriginálnějších umělců, spojujících ve své osobě hned několik talentů. Vedle výtvarného, je nezpochybnitelně i literární, pedagogický a rétorický. Přesto zůstal ve stínu.
Publikace sleduje linii vývoje progresivního československého a v odkazech i světového výtvarného umění na pozadí života společnosti v období let 1938 – 1989, kdy v Československu existovaly dva totalitní režimy.
Tento knižní soubor představuje Rónovy „zápisky z cest“, které vznikají ve chvílích autorovy relaxace a můžeme je označit třeba termínem poloautomatická kresba.
Katalog výstavy pojmenovaný podle díla Milana Knížáka z přelomu 60. a 70. let minulého století, dává nahlédnout do oblasti konceptuálních přesahů a autonomních přístupů v kresbě a malbě v Československu v době normalizace a v době těsně následující.
Publikace prezentuje výběr obrazů, objektů a kreseb Jana Kotíka, předního českého malíře a člena proslulé Skupiny 42. Výběr se zaměřuje na Kotíkovu reflexi fenoménu figurace.
