Nejprodávanější tituly v roce 2020
česká poezie

V pořadí desátá sbírka básní Tomáše Přidala Čalouník je o událostech, které nelze definovat podle zavedených pravidel dorozumívání, protože se přeskupují samy uvnitř sebe.

Básnická sbírka.

Básník Jiří Orten (1919-1941) oslovuje svojí lyrikou již řadu generací čtenářů. Několik týdnů před tragickou smrtí v okupované Praze roku 1941 dokončil soubor devíti elegií, podivuhodný básnický testament, jímž se rozloučil se svým životem.

Zeno Kaprál (nar. 1942), básník, autor scénářů a fejetonů a kdysi též souputník takzvané „brněnské bohémy“, je zde se svojí novou sbírkou.

Jana Koubková patří k předním osobnostem naší jazzové hudby. Rytmické cítění je pro ni maximálně důležité a zrovna tak hravost a improvizace. Ráda si hraje se slovy, s češtinou, s frázováním a v této knížce navádí čtenáře, aby si to také zkusili.

Vyvážený debut Arthurky Višňové přináší vyzrálé poémy s přídechem avantgardy, odkazující na stříbrný věk ruské poesie i balady prokletých básníků. Sonety podmanivě intimní i provokativně vznešené.

O básnické tvorbě Ivana Achera, která vznikala především v devadesátých letech minulého století, se ví poměrně málo. Své texty tvořil stranou kulturního ruchu, výhradně z vnitřní nutnosti, jako otisk prostředí, které ho formovalo a formuje dodnes.

Nejsi ze Sudet? pokládá otázku již název básnické sbírky Anny Štičkové. Ano, jsem – odpovídá autorka prostřednictvím čtyřiačtyřiceti básní z cest.

Slovo penumbra znamená polostín nebo světlejší část sluneční skvrny. Neurčité teritorium mezi temnotou a plným světlem. Označuje se jím někdy také šedá zóna, přechodové území, nejzazší okraj okraje.

Václav Maxmilián stejně jako v prvotině Meziměstí (Host, 2016) i ve druhé sbírce Pobřeží tematizuje rytmus města, jeho zvuky i jeho vůně. Zdánlivá reálnost obrazů přechází do snění, vybízí k putování po jiných krajinách, místech – kdy se třeba z jedn