Jacques Rossi skončil jako mladý polsko-francouzský agent Kominterny za stalinských čistek v roce 1937 v Gulagu. SSSR se mu podařilo opustit teprve v r. 1961 a svůj další život zasvětil demaskování „největší lži 20. století“.
Vzpomínky Alžběty Sommerové Lefkovitsové zachycují poslední válečné roky 1944-1945, v nichž byla autorka se svými nejbližšími stižena rasovou persekucí kvůli svému židovskému původu.
Rakouská žurnalistka Alexandra Föderlová-Schmidová spolu s fotografem německých kancléřů a dalších významných osobností Konradem Rufusem Müllerem jsou autory mimořádného projektu. Ve 24 portrétech vylíčili pohnuté osudy lidí přeživších holokaust. Doz
Tomáš Lahoda patří k nejvšestrannějším umělcům současnosti. Ve svých obrazech s naprostou suverenitou střídá virtuózní realistickou malbu s abstraktními formami a blízké mu je též umění performance.
Tři komiksové příběhy podle skutečných událostí. Tři příběhy žen, které se nikdy nesetkaly, a přece jejich životy spojuje podobná zkušenost – pracovní lágr. Kniha je v ruském jazyce
Teprve ve svých devadesáti letech přiznala poslední z Hitlerových ochutnávaček, Margot Woelková, co během války dělala. Jejím příběhem se Rosella Postorino inspirovala při napsání strhujícího románu, který v Itálii obdržel řadu cen.
Válečný deník Josefa Svobodného, narozeného v Bozkově u Semil, obsahuje autentické zápisky vojáka, který narukoval k 11. zeměbraneckému pluku a účastnil se bojů na ruské frontě. V červnu 1915 byl zajat a v ruském zajetí strávil více než dva roky.
Vždy lze zůstat člověkem od známého rakouského humanisty a esperantisty Martina Stuppniga je memoár, v němž autor popisuje své zážitky z druhé světové války, kdy musel bojovat za vítězství Třetí říše.