V této krásné knížce do kapsy, naplněné ilustracemi a užitečnými diagramy, výtvarnice Lisa DeLong předvádí časem prověřené postupy, které jsou základem užití křivek a rostlinných forem v tradičním vizuálním umění.
Monografie zařazuje Čepelákovo ztvárnění tématu krajiny do kontextu s českou krajinomalbou a nabízí podrobnou analýzu jeho postupů v grafických technikách včetně praktické dokumentace.
Monografie malíře Volrába shrnuje tvorbu předčasně zesnulého progresivního umělce, jehož odvážně barevná díla a nekonvenční přístupy v práci s figurou a prostorem výrazným způsobem zasáhly do českého výtvarného dění konce šedesátých let 20. století.
Monografie věnovaná ibero-africkým a indiánským kultům a slavnostem a doplněná rozsáhlou obrazovou dokumentací nabízí srovnání původních scénických tradic tří kontinentů, které se po objevu Nového světa setkaly v prostoru Jižní Ameriky.
Tvorba anebo tvořivost, založená na myšlence osvobození a rozvíjení lidské přirozenosti, patřila k velkým tématům modernistické psychologie i pedagogiky a zájem o ni setrvává i v dnešním školském diskurzu.
Publikace „Umělec, vila a bazén“ je vyvrcholením projektu Nad čarou, který si klade za cíl reflektovat stávající situaci uměleckého světa, vzbudit diskuzi o významu vzdělávání v umění, jeho dopady a důležitost v životě umělce.
Tématem publikace je netradiční uchopení určitých mentálních principů, které vyvolala první světová válka. Publikace se ve třech kapitolách napsaných klasickými historiky a historikem umění zabývá válkou v rámci jejího výročí poněkud méně obvykle.
Katalog k výstavě představuje dílo tří malířů, Jana Jedličky, Vladivoje Kotyzy a Mikuláše Rachlíka, kteří se setkali na pražské Akademii výtvarných umění v letech 1961- 1968 a směřovali k fantaskní a groteskní malbě.
Zatímco česká výtvarná scéna první republiky je dnes všeobecně známa a přinejmenším klasická moderna je probádanou oblastí, umění „českých Němců“ sledovaného období zůstává opomíjeno.
