V souvislosti s výročím 30 let od pádu komunistických režimů v zemích střední a východní Evropy vydává Ústav pro studium totalitních režimů obsáhlý Slovník disidentů.
V souvislosti s výročím 30 let od pádu komunistických režimů v zemích střední a východní Evropy vydává Ústav pro studium totalitních režimů obsáhlý Slovník disidentů.
Životopisná vyprávění v časosběrné perspektivě navazuje na projekt z konce devadesátých let Studenti v době pádu komunismu v Československu – biografické rozhovory.
Z pohledu jednoho lidského života zahrnuje pohanská doba sahající od našich prvních předků až ke starým Slovanům nepředstavitelně dlouhé časové období lidských dějin.
V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele.
Korektorova akta doplňují trojici řad již z větší části vydaných úředních knih pražského arcibiskupství (Libri confirmationum, Libri erectionum, Acta iudiciaria) a jsou tak významným a jedinečným pramenem pro poznání (nejen) církevních dějin.
Edice je autorovým výborem nejdůležitějších textů, které napsal v uvedeném období. Východiskem Tesařových společenských aktivit bylo přesvědčení, že jediným účinným způsobem, jak vyjít z totalitního režimu, je vytváření struktur občanské společnosti.
Až do počátku třicetileté války se katolická a prohabsburská metropole západních Čech Plzeň honosila svou nedobytností – na jejích pevných hradbách ztroskotali opakovaně i husité.
Publikace přibližuje vývoj českých dějin v poněkud jiné podobě, než jsme běžně zvyklí. Tradiční výklad, redukující dějiny zejména na přehled politických událostí a hospodářských přeměn, vojenských střetů, výčty panovníků, diplomatických jednání.....
Podrobný místopisný atlas České republiky, zahrnující na šest tisíc zeměpisných míst, vychází souhrnně v knize KRASOHLED ZEMĚ ČESKÉ ke stému výročí vzniku Československa.
Hranice mezi lidskou společností a světem mrtvých, snů a nadpřirozených bytostí je v pozdních ságách o Islanďanech úzká a lze ji oběma směry překračovat.
Kniha provede zájemce po místech spojených s výsadkem SILVER A, a to jak s činností samotných parašutistů, tak i jejich pomocníků z řad civilního obyvatelstva.
Na zač. 90 let se vypravil novinář Jaromír Štětina s dalšími dobrodruhy po stopách pracovních táborů a zbylých gulagů na Dálném východě na Kolymu. Co vše zažili, viděli a slyšeli napsali do této útlé knížečky.
Ve čtyřech částech knihy je podrobně popsáno postavení křesťanů na sklonku Osmanské říše, průběh tragických událostí, k nimž v letech 1914–1923 došlo, stejně jako jejich následky v dalších letech.
