Řadu desetiletí se v Československu ve druhé polovině 20. století (za tzv. studené války a za vlády komunistů) o našich legionářích psát nesmělo, natož publikovat nějaké fotografie. Psalo se pouze to, co vyhovovalo tehdejší politické moci...
Hermann Göring je spojován především se skutky a zločiny, které spáchal
v letech 1933–1945 jako jeden z nejvyšších představitelů třetí říše, avšak jeho
činnost za první světové války byla přehlížena.
Po dobu trvání první světové války "pomáhaly v boji" tisíce druhů úderných plakátů, z nichž zúžený výběr s důrazem na ty vytvořené ve Velké Británii a USA, představuje předkládaná monografie.
Další z řady knížek tohoto autora se opět zabývá motocyklovou historií,
tentokrát na pozadí 1. světové války. Vychází v době, kdy uplynulo sto let od
jejího průběhu, a jejíž následky fatálně ovlivnily další vývoj v Evropě.
Tématem publikace je netradiční uchopení určitých mentálních principů, které vyvolala první světová válka. Publikace se ve třech kapitolách napsaných klasickými historiky a historikem umění zabývá válkou v rámci jejího výročí poněkud méně obvykle.
Pomníky, pamětní desky a kenotafy umístěné v našich obcích vyjadřují pietní vzpomínku na ty, kteří se do svých rodných domovů nevrátili a položili své životy ve Velké válce 1914–1918.
Autor podtitul publikace rozvadí v předmluvě. Připomíná maturitu na gymnáziu v Opavě, studium klasice filologie v Praze, pedagogické působení na gymnáziích ve Slezsku a na jižní Moravě, zajetí na ruské frontě a vstup do legií v Rusku.
