Nejprodávanější e-knihy v roce 2020
historie a politika

Významný český novinář a spisovatel Karel Hvížďala slaví v roce 2020 své osmdesáté narozeniny. K této příležitosti vychází mimořádné souborné vydání jeho úspěšných knih pod názvem Věta jako povolání…

Kniha o Karlu Hermannu Frankovi, nacistovi, který se nejprve agilně podílel na rozbití Československa a poté výrazně a někdy i zásadním způsobem ovlivňoval dění v Protektorátu Čechy a Morava, není jen tradičním životopisem.

Tato působivá kniha vrhá světlo na velké sociálnía politické katastrofy, které zmítaly Evropou mezilety 1914 a 1945.

Soukromí Milady Horákové je po díle Rodokmen a soukromí TGM druhou nejvýraznější knihou historičky Michaely Košťálové týkající se velkých osobností první Československé republiky.

Působivá, osobně laděná kniha čerpá z historických dokumentů i vzpomínek Nicholase Wintona a ukazuje, kým sir Nicholas Winton byl a je.

Pojďme nahlédnout živě a čtivě do soukromí rodiny Masarykových. Do jakéhosi průvodce ságou jejich rodu.

S osobností Josefa Šárky (1918–2008) se pojí význačné mezníky boje proti totalitním režimům v Československu: 17. listopad roku 1939 a roku 1989.

Nesmírně čtivá, ale badatelsky pečlivě připravená kniha ukazuje zblízka ženu, kterou známe jen na dálku, její čilou povahu, smysl pro humor a bystrý intelekt, díky nimž zvládá nejnáročnější úkoly pracovního i rodinného života.

První díl rozsáhlých pamětí československého legionáře, působícího za války v Rusku a ve Francii a později přednosty Vojenské kanceláře presidenta republiky a ministra národní obrany, generála Otakara Husáka.

Knihu o Otto Katzovi a jeho manželce Ilse jsem s její pomocí, podle jejího vyprávění, jejích dokumentů a fotografií a na základě dosavadních výsledků svého bádání napsal dost brzy. Nazval jsem ji ŽALOBA.

Biografie druhého československého prezidenta. První díl čtenáře seznamuje s osobností Edvarda Beneše mezi léty 1884–1935.

Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy se stává prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie.

Jméno Leonida Pljušče (1939–2015), významného disidenta sovětské éry, je spojováno zejména s oběťmi politicky motivovaného zneužívání psychiatrie.

Rudolf Kopecký pracoval na svých pamětech nazvaných „Vzpomínky starého novináře“ od počátku 60. let až do své smrti. Jedná se o osm dílů o 2350 stranách strojopisu.

Kniha historika Ondřeje Schmidta představuje osobnost Jana z Moravy (zavražděn 1394), nemanželského syna moravského markraběte Jana Jindřicha, vyšehradského probošta (1368–1380), litomyšlského biskupa (1380–1387) a nakonec aquilejského patriarchy.

Monografie představuje úvod do Freudova učení, klade si otázky, jak Freud přemýšlel, na jaký rozpor nebo nedostatek svých předchozích textů reagoval, ale také, jak mohou být další interpretace či resumé jeho díla zavádějící.

Autor se v knize "Vyšehradský hřbitov" pokusil o jakýsi výběr 164 snad nejzajímavějších jmen z osobností pohřbených na tomto hřbitově. U každého ze slavných nebožtíků uvádí několik slov o jeho životě a osudech.

Hlavním záměrem knihy je ukázat dr. Emila Háchu ve srozumitelné podobě. Proto veškeré informace o něm uvádíme bez emocí, s maximálně možnou měrou objektivity a co nejpřehledněji, aby si čtenář mohl utvořit vlastní úsudek.

Dozvíte se jak to bylo se smrtí Mozarta, Havlíčka Borovského, Jana Lucemburského, Giacoma Casanovy, Jana Roháče z Dubé, ale i Aloise Rašína a mnoha dalších.

Síla intelektuálního a politického odkazu Václava Havla nepůsobí pouze v českém, potažmo středoevropském prostoru.