Nejprodávanější Kniha nebo Omalovánka v roce 2020
korespondence

Dopisy Karla Havlíčka odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života.

F. X. Šalda (1867–1937) i Jakub Deml (1878–1961) patří z dnešního pohledu mezi nejvýznamnější postavy české literatury první poloviny 20. století – v době jejich seznámení však byl Šalda osobností vnímanou jako „centrální“, Deml „okrajovou“.

Publikace představuje korespondenci mezi rakouským barokním malířem Martinem Johannem Schmidtem (Kremser Schmidtem) a začínajícím malířským žákem Franzem Oesterreicherem z Jihlavy.

V rámci širšího projektu přináší tato kolektivní monografie analýzy styků T. G. Masaryka s Poláky a prvních etap vývoje jeho vztahů s Rusy a Ukrajinci.

Soubor textů Václava Havla a o Václavu Havlovi zachycuje perzekuci, kterou v době normalizace zažíval Havel na vlastní kůži. Zachycuje ale také zásadní proměnu jeho života.

Komentovaná edice vychází v knižnici Korespondence TGM, navazuje na již vydané dva svazky obsahující korespondenci z let 1893–1895 a z roku 1896. Publikace je uvedena studií Luboše Merhauta Léta 1897 až 1900 v korespondenci Masaryk – Machar.

Knihu tvoří úvodní studie a kritická edice korespondence z let 1924–1967 dvou významných geologů střední Evropy, Waleryho Goetela z Krakova a Radima Kettnera z Prahy.

Svazek Dopisů je komplementem k monografii Arne Laurin (1889–1945). Portrét novináře.

Publikace představuje výbor z korespondence významného ruského básníka Daniila Leonidoviče Andrejeva (1906–1959) jak s jeho blízkými a přáteli od dětských let až do posledních měsíců před smrtí, tak s jeho třetí manželkou Allou Alexandrovnou.

Nikdy neodeslaný „Dopis otci“ (1919) je považován za klíč k literárnímu dílu Franze Kafky (1883-1924). Toto působivé svědectví dramatického konfliktu mezi otcem a synem lze označit za mimořádný dokument světové literatury.

Dopisy Karla Havlíčka (1821–1856) odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života.

Korespondence otevírá pozoruhodné průhledy do života měšťanských rodin sklonku 19. století a představuje významný pramen pro poznání života a díla obou spisovatelek a šířeji i českého literárního a kulturního dění.

Je pozoruhodný příběh tohoto přátelství dvou básníků, které jako by všechno rozdělovalo: zeměpisná vzdálenost (jeden se nejčastěji nachází v Paříži, ten druhý v Praze), jejich společenská angažovanost....

Listy Deža Ursinyho Eve Rosenbaumovej Jabloň v zime prichádzajú zďaleka, a predsa zblízka. Zďaleka: od ich vzniku uplynulo štyridsaťpäť rokov, od Dežovej smrti dvadsať.

Jádrem knihy Vladimíra Syrovátky jsou dopisy, kuriózní stížnosti či žádosti o odpovědi na paradoxní otázky ( jak sám říká, dadaistické inovativní návrhy), které adresoval významným úřadům a institucím včetně Kanceláře prezidenta republiky.

Tajemný básník, úspěšný boxer, umělecký kritik, který nenechal jediné slavné jméno na pokoji, skandalista, ředitel revue Maintenant, do níž přispíval výhradně sám, dadaista předtím, než to slovo Tristan Tzara vyřkl.

Čtení o Václavu Havlovi nemá suplovat potřebnou monografii o Havlově literárním díle, chce však oživit diskusi o autorově umělecké a kritické tvorbě, stejně jako o přístupech, které k ní otevírají cestu.

Tento svazek z edice Imago et verbum je věnován výběru z korespondence mezi Karlem Valtrem a pěti plzeňskými adresáty (Vladimír Venda, Josef Hrubý, Václav Malina, Bronislav Losenický, Jiří Patera).

Vzpomínky těch, kteří přežili krutost esesáků ještě v době, kdy byl Hitler mrtev a válka skončila.