Deníkové záznamy sociologa, filozofa a politika Rudolfa Battěka (1924–2013) poskytují jedinečný vhled do zákulisí československého opozičního prostředí, které na konci osmdesátých let prodělalo mimořádně dynamický vývoj.
Stručný, ale informativní přehled prochází mnoha staletími: informuje, co o Šalomounově chrámu říká Bible, pak se vydává do římských, islámských a křižáckých dob.
Praha, která se začala formovat stejně jako český stát za vlády prvních Přemyslovců koncem 9. století, dospěla ke svému středověkému vrcholu za vlády císaře a krále Karla IV., Lucemburka po otci, Přemyslovce po matce.
Řecký historik Thúkýdidés popsal v Dějinách peloponnéské války dynamiku, která v 5. století př. n. l. vedla k velké antické válce mezi Athénami, jejichž moc vzrůstala, a dominující Spartou, u níž tyto změny vyvolaly velké obavy.
Reitinger zvolil metodu analytických sond do Vratislavovy domácí a zahraniční politiky, s důrazem na jeho panovnickou moc. V mnoha ohledech je jeho kniha velmi objevná, protože novou optikou nahlíží dobu druhé poloviny 11. století.
Stopováním geneze historického povědomí a kulturní paměti v této knize František Graus předběhl dnes velmi moderní bádání o místech paměti a politice paměti.