Autor líčí slovy i obrázky historii legendárního Afrikakorpsu a válečného tažení v Africe zasazenou do životopisu jeho oslavovaného velitele, generála polního maršála Erwina Rommela, „Pouštní lišky“.
Autorská monografie a poctivá materiálová studie, která je založená na studiu ústředních, regionálních i stranických archivů. Autor ve svém textu charakterizuje zápas o podobu politiky Československé strany lidové v období pražského jara 1968.
Kniha, která je unikátním ego-dokumentem a historickým pramenem k poznání pro dějiny Československa v éře studené války, se zaměřuje na československo-čínské vztahy po úmrtí Mao Zedonga (1976).
24. díl Spisů TGM (rozdělený kvůli rozsahu do dvou svazků) zahrnuje Masarykovy tištěné práce z let 1898 až 1900 – studie, stati, kritické a polemické články, přednášky, komentáře, výzvy, recenze, glosy, zprávy i redakční poznámky.
Josef Mengele byl přeživším symbolem Hitlerova konečného řešení, ztělesněním jeho hrůz chladný, odosobněný a vždy dokonale připravený na vleklé smrtící obřady, ďábelské selekce, kterých se mladý doktor SS pravidelně účastnil.
Kniha Otázka cti, s podtitulem Zapomenutí hrdinové druhé světové války, strhujícím způsobem předkládá úchvatný a dobrodružný příběh polských pilotů za druhé světové války.
Kniha historika Petra Michálka uzavírá řadu čtyř rozsáhlých a po věcné i odborné stránce detailních publikací o vývoji konfliktu 2. světové války jak na západní, tak i na východní frontě.
Kniha mladé badatelky se v jedinečné historické sondě z pomezí dějin vědy, vědní politiky, expertních kultur a dějin společnosti zabývá dobovými představami o jaderné energii a energetice v Československu v padesátých letech 20. století.
Autor vzpomínek je česko – izraelský lékař, který se narodil na Podkarpatské Rusi (*1927). V Chustu studoval gymnázium a podrobně popisuje život v tomto městě. V roce 1941 zázračně přežil protižidovský masakr v Kamenci Podolském a později i Osvětim.
V posledních letech se na veřejnost dostává stále více detailů týkajících se dlouhou dobu neznámých zbraňových systémů, projektů a vynálezů německého válečného výzkumu.
Orosiovy dějiny, v nichž se autor inspiruje Augustinovou tezí o vítězství Boží obce, představují významný doklad vývoje křesťanské univerzalistické historiografie a ovlivnily řadu středověkých autorů, např. Isidora ze Sevilly či Otu z Freisingu.
Masovou vraždu šesti milionů evropských Židů
spáchanou v letech 1941 až 1945 dnes nazýváme
holocaust. Němečtí nacisté tehdy chtěli z pouhé
rasové nenávisti a pocitu vlastní nadřazenosti
vyhladit všechny osoby židovského původu.