Nejprodávanější knihy nebo omalovánky v roce 2020
eseje, úvahy, publicistika

"Parchantův rok" s podtitulem "Kratochvilná koláž pro rodinná čtení" je široce pojaté uvažování o životě v naší zemi zejména v posledním století.

Kniha Jana Buriana z let 2010-2013 obsahuje devadesát fejetonů, které v uplynulých třech letech otiskoval na svých stránkách Týdeník Rozhlas.

Rudolf Roden se ve své další knize esejistických črt zabývá převážně mezilidskými vztahy, nevyhýbá se přitom ani intimním detailům partnerského soužití a občas zamíří i na pole sexuologie.

Wilson se zde představuje jako výrazný esejista s pronikavým viděním, jako člověk, který pro českou kulturu ve světě udělal v posledních čtyřiceti tolik jako málokdo jiný.

Nová polská studie o Lemovi, jejímž autorem je Wojciech Orliński přichází s neotřelou myšlenkou jak uspořádat knihu o spisovateli, aby zachytila přehled jeho tvorby i autobiografické údaje a byla zajímavá a nekonvenční.

Další kniha básníka, filosofa a esejisty Jana Suka (1951) je souborem aktuálních textů o krizi hodnot, možném konci západní civilizace a o "čase nad propastí".

Dvanáct studií v knize výtvarného a literárního kritika Radima Kopáče (1976) má jako svorník titulní okraj, kulturní periferii, čili tu oblast, která je vesměs jak mimo zdejší umělecký, potažmo literární kánon, tak mimo zájem médií.

V knize se potkáte s tématy známými z denní publicistiky, jako je například dobrovolný odchod ze života, cit pro spravedlnost, touha po rovnosti, vlastenectví v současném světě, vliv neomarxismu, vyrovnávání se s minulostí i s budoucností.

Ve své knize Prohlédni si tu zemi Václav Cílek navazuje na své předchozí úspěšné tituly věnované především krajině a místům - Krajiny vnitřní a vnější, Makom a Dýchat s ptáky.

Fejetony Ludvíka Vaculíka patří k nejpozoruhodnějším jevům současné české literatury a ne náhodou bývají přirovnávány k fejetonům Karla Čapka.