Vzrušující kniha plná svědectví a emocí, v níž Boris Cyrulnik popisuje své vlastní utrpení i utrpení jiných, aby nás přesvědčil o výhodách představivosti, síle snění a léčivých schopnostech, jež se skrývají v psaní.
Pojmem „mateřská deprese“, který autorka sama definovala, dosud nebyl dostatečně popsán a odborně zkoumán a rozumí se jím dlouhodobý depresivní stav, jímž průběžně trpí matky malých dětí s predispozicí k depresi (na rozdíl od poporodní deprese).
Přehledný a vtipný a důkladný průvodce čtenářům ukazuje, jak na nejrůznější problémy od (zdánlivých) maličkostí až po ty největší a pomáhá tak zvládat nástrahy každodenního šílenství.
Andrea má čtyři děti a ona i její muž jsou stále méně spokojeni se způsobem života, který jim nabízí civilizovaná společnost s přesně stanovenými pravidly. Připadá jim, že jejich existence se skládá jen z vydělávání peněz...
Po přečtení téhle knihy snad pochopíte, že sami můžete značně snížit riziko násilného přepadení a že i v jeho průběhu existují způsoby, jak se ubránit.
Známe to všechny! Každý den přicházejí situace, na které bychom měly pohotově zareagovat, ale vhodná odpověď nás napadne až o tři hodiny později. A tak jen mlčíme a jsme naštvané, nebo naopak odpovídáme moc zbrkle.
Tato inspirující a citlivě napsaná kniha vám pomůže vzdát se negativních myšlenkových návyků a dosáhnout opravdového štěstí a života svých snů. Nechte za sebou minulost a vydejte se hledat vlastní pravdu.
Vydejte se spolu s námi hledat své opravdové já! Dokonalost neznamená štěstí, stejně jako obdiv neznamená lásku. Lidé to intuitivně vědí, ale často jim chybí odvaha být sami sebou, najít si svou vlastní cestu.
Čas běží a autor, který před deseti roky vydal svoji úspěšnou publikaci Třicet případů aneb malé, bílé, kulaté, končí svoji lékařskou praxi, aby se mohl věnovat jinému poslání. Především kněžskému.
