Vzrušující kniha plná svědectví a emocí, v níž Boris Cyrulnik popisuje své vlastní utrpení i utrpení jiných, aby nás přesvědčil o výhodách představivosti, síle snění a léčivých schopnostech, jež se skrývají v psaní.
Pojmem „mateřská deprese“, který autorka sama definovala, dosud nebyl dostatečně popsán a odborně zkoumán a rozumí se jím dlouhodobý depresivní stav, jímž průběžně trpí matky malých dětí s predispozicí k depresi (na rozdíl od poporodní deprese).
Přehledný a vtipný a důkladný průvodce čtenářům ukazuje, jak na nejrůznější problémy od (zdánlivých) maličkostí až po ty největší a pomáhá tak zvládat nástrahy každodenního šílenství.
Po přečtení téhle knihy snad pochopíte, že sami můžete značně snížit riziko násilného přepadení a že i v jeho průběhu existují způsoby, jak se ubránit.
Tato inspirující a citlivě napsaná kniha vám pomůže vzdát se negativních myšlenkových návyků a dosáhnout opravdového štěstí a života svých snů. Nechte za sebou minulost a vydejte se hledat vlastní pravdu.
Vydejte se spolu s námi hledat své opravdové já! Dokonalost neznamená štěstí, stejně jako obdiv neznamená lásku. Lidé to intuitivně vědí, ale často jim chybí odvaha být sami sebou, najít si svou vlastní cestu.
Čas běží a autor, který před deseti roky vydal svoji úspěšnou publikaci Třicet případů aneb malé, bílé, kulaté, končí svoji lékařskou praxi, aby se mohl věnovat jinému poslání. Především kněžskému.
Proč mají hurikány s ženskými jmény na svědomí více obětí? Zvyšuje nakupování biopotravin riziko neetického chování? Jak je možné, že fotbalové týmy v červených dresech častěji vyhrávají? Prosazují se empatičtí lidé více než neempatičtí?