Nejprodávanější tituly v roce 2020
eseje, úvahy, publicistika

František Dryje vychází zejména z bohaté a v mnoha ohledech suverénní tradice kritické surrealistické sebereflexe, aktualizace a analýzy a přitom vlastně jaksi navíc svým psaním cosi podstatného schraňuje, zachraňuje, zachovává pro budoucnost.

Spoluzakladatel Svazu průmyslu ČR a popřevratový top-manažer holdingu ČKD Praha se po ukončení své aktivní kariéry zabývá otázkami filosofie, politické ekonomie, politologie a kultury.

Fotograf Vojtěch Vlk ve své knize TranSpiRituals zkoumá rozmanitost rituálů světových náboženství, skládá pestrou mozaiku religiozity a při svém poutnictví se ptá, čím se různé konfese liší.

Kniha psychologických esejů z pera Virginie Satirové spatřila světlo světa dlouho po její smrti. Tohoto úkolu se společně s týmem editorů ujal její blízký spolupracovník John Banmen, který vybral a upravil některé autorčiny starší texty.

Texty zařazené do této knížky jsou kritické a polemické povahy a chtějí být chápány jako odborné recenze. Až na jednu dosud nepublikovanou, ale pro publikaci připravenou výjimku byly uveřejněny v odborných časopisech.

Zápisky jsou psány literárně filozofickou formou a překračují žánry traktátů, krátkých próz a básní, zdaleka nejsou svou povahou pouhými aforismy, nýbrž je lze číst jako partituru díla uzavřené struktury.

Přijde vám zábavná představa, že v tak hloupé hře jako kámen-nůžky-papír možná existuje úspěšná strategie? Pocítili jste potřebu učit svého psa matematiku nebo se převléknout za mrkev? Skákat do černé díry kvůli řešení matematických problémů?

Autor ve svém přemítání vychází ze svých vlastních prožitků, ze zkušeností s postiženými lidmi, z biblických textů i z historie. V jeho odpovědi na tyto otázky je obsažen důraz na společenství s lidmi z okraje lidské společnosti.

Knihy, které stojí za to přečíst (a nejlépe opakovaně), jsou ty, které dokáží lahodností a vytříbenosti jazyka a zároveň pádností argumentů posunout hranice našeho myšlení a poukázat na jiný, lepší způsob pohledu na lidské záležitosti.

Baldýnský vnímá svět poněkud netradičněji než ostatní novináři, přes výhružky od osob, jichž se svými texty dotknul, totiž i nadále odmítá rezignovat na smysl pro humor, který je jeho hlavní a ničivou zbraní.