Sebeobrana je umění, jak přežít nebezpečnou situaci
a nenechat se za svůj postup zavřít. Klíčové
slovo zní: přiměřenost. Jenže jak ji odhadnout?
Východiskem je uvědomit si, že konflikt začíná
mnohem dřív, než dojde k prvnímu úderu.
Žijeme v době, která je plná podnětů, takže člověk neví, co má dělat dřív. Žijeme rovněž obklopeni násilím a nepochopením. Podle autorů této knihy je úkolem všech, kdo se podílejí na výchově dětí, pěstovat jejich schopnost spočinout v sobě...
Přehledně koncipovaná kniha byla původně psána pro ty, kdo sami usilují o změnu, a obsahuje četné sebeposuzovací nástroje, kazuistiky a příklady. Je však vhodná i pro ty, kdo v rámci své profese pracují s lidmi, kteří se potýkají s emočními problémy.
Téma transgeneračního přenosu se v moderní době začalo šířeji řešit v souvislosti s výskytem symptomů traumatu u netraumatizovaných potomků obětí holocaustu. Předci však hráli významnou úlohu už v prastarých či „primitivních“ kulturách.
V této provokativní knize Anita Phillips inteligentně zachraňuje masochismus před klinickým diskurzem, který jej nazývá patologickou chorobou, a navrací jej do kontextu odlišné lidské zkušenosti a uměleckého vyjádření.
Jako chlapec byl Raun K. Kaufman silný autista. Takovou diagnózu mu určili mnozí odborníci, kteří mluvili i to, že má IQ menší než 30 a celý život bude muset strávit v nějakém ústavu. Po letech byl Raun promován na Brown University.
Kniha přináší neotřelý pohled na všudypřítomnou manipulaci v mezilidských vztazích. Popisuje toxické trio obranných mechanismů, které znepříjemňují život v osobním i pracovním životě. Tvoří je popření, sebeklam a obviňování.