Nejprodávanější Kniha v roce 2020
filosofie a náboženství

"Misálek" pro děti s jiným pohledem na svět. Nenajdete v něm, co se v jednotlivých částech mše svaté říká, ale pomůže dětem vstoupit do jejího děje a zaujme natolik, že se budou na mnoho věcí samy ptát.

Kniha zpřístupňuje českému čtenáři text Athénagorovy Přímluvy za křesťany, která přestavuje raný křesťanský apologetický spis, který dosud nebyl do češtiny přeložen, spolu s výsledky současného bádání o Athénagorovi a jeho myšlení.

Zákazy vycestování, rozsudky smrti za odpadlictví od víry, vysoké tresty za nesouhlas s politikou královské rodiny, všudypřítomná diskriminace žen na základě náboženství i rodových zvyklostí, špehování občanů (což má v popisu práce přímo Saúdskoarabská telekomunikační společnost, která provádí nejen klasické odposlechy, ale i sledování činnosti na internetu a sociálních sítích) – to vše představuje klasickou totalitu, ještě zostřenou náboženstvím a tradicemi.

Mohamedův život je impozantní příběh. Byl sirotkem, který vyrostl v chudobě, aby se nakonec stal vládcem celé Arábie. Vytvořil nové náboženství, přišel s novým způsobem vedení války a ustavil nový politický systém včetně jeho zákonů –šaríe.

Sedmý svazek edice Patristika obsahuje pět promluv svatého Augustina o modlitbě Otče náš. (Poslední promluva byla objevena teprve nedávno a ohledně Augustinova autorství panují jisté pochybnosti.)

Sedmero známých starozákonních příběhů pro nejmladší čtenáře.

Studie "Jest duše cizinkou na této zemi" sleduje Heideggerovo chápání odloučenosti (Abgeschiedenheit), s cílem přiměřeně položit a zodpovědět otázku po vztahu toho myšlení (Denken).

Tématem knihy je Kantův morální zákon jako základní princip Kantovy praktické filosofie.

Kniha filozofa, literárního teoretika a překladatele Josefa Fulky interpretuje některé - zejména filosofické - texty, jež tím nebo oním způsobem tematizují otázku gesta a znakového jazyka.

Cílem knihy je přiblížit koncepci reformy vědění obsaženou v dílech dvou osobností – českého teologa, filozofa a pedagogického reformátora Jana Amose Komenského (1592–1670) a anglického filozofa a státníka Francise Bacona (1561–1626).