Tato publikace obsahuje výsledky setkávání skupiny křesťanů různých vyznání, kteří se vzápětí po pádu totality začali jako Kruh českých duchovních tradic pravidelně scházet. Na setkáních se probíraly jednotlivé tradice českého národa.
První díl antologie patristických textů týkajících se kněžství (1-3. stol). Kromě obsáhlého úvodu do problematiky zde najdeme podrobně okomentované texty apoštolů, apoštolských otců, apologetů 2. století a křesťanského Východu i Západu ve 3. století.
Ačkoli měl Jan Sarkander rád spiritualitu hlubokého spočinutí a modlitbu ticha, byl často na cestách a zapojen do vnější činnosti. I když měl být zcela umlčen a vzpomínka na něj měla zapadnout, je po celé příští generace velice známý.
První český výbor z Bachelardových epistemologických prací obsahuje čtyři zásadní Bachelardovy knihy: Nový vědecký duch, Filosofie ne, Aplikovaný racionalismus a Materiální racionalismus.
Rozdíl mezi starověkou a středověkou filosofií a filosofií po Descartovi bývá obvykle spatřován v tom, že ve starověké a středověké filosofii nenajdeme pojem, který by přesně odpovídal našemu pojmu vědomí. Tento náhled je ovšem správný jen částečně.
Obrazy a myšlenky této knihy chtějí ukázat vnitřní bohatství hor. Obracejí se na poutníka a horolezce, který ve výšinách hledá více než fitness, výkon, kyslík, opálení do bronzova či skleničku u baru v horském hotelu.
Monografie je i na mezinárodní rovině první prací, která odhaluje základní obrysy dramatických počátků prosazování evolučního paradigmatu vzniku-stvoření člověka v rámci katolické církve.
Hluk je - jak si všiml slavný Lewisův zkušený ďábel - hudbou pekla. Robert Sarah nám nabízí skutečně vztahující, vytříbeně podanou úvahu o důležitosti nalézání ticha v našich vlastních životech a o tom, co můžeme skrze toto ticho objevit...
Rukopis knihovny Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze D 82 je patrně nejcennějším a nejreprezentativnějším dodnes zachovaným rukopisným souborem spisů jednoho z nejvýznamnějších českých středověkých myslitelů, Petra Chelčického.
Čtvrtý a závěrečný díl Věštění v antickém Řecku přináší ve třech částech výklad čtyř větších skupin induktivních věštebných technik, které jsou doloženy z antiky nebo středověku.
