Nejprodávanější knihy nebo omalovánky v roce 2020
umění

Bibliofilsky vypravená knížka zachycuje v mnoha kresbách a doprovodných textech rozsáhlou řadu dochovaných židovských památek na našem území či jejich pozůstatků.

Umělecká díla se sportovní tematikou nemusí být jen součástí obrazových dějin sportu, ale mohou přinášet i svědectví o životě společnosti a člověka.

Katalog rekapituluje letošní litomyšlské Sympozium a výstavu v tamní renomované Galerii Miroslava Kubíka.

Fotograf Vojtěch Vlk ve své knize TranSpiRituals zkoumá rozmanitost rituálů světových náboženství, skládá pestrou mozaiku religiozity a při svém poutnictví se ptá, čím se různé konfese liší.

Filmovou pohádku Tři oříšky pro Popelku natočil Václav Vorlíček v roce 1973 podle scénáře Františka Pavlíčka. O vzniku pojednává předkládaná kniha.

Kniha si komparativním prizmatem klade otázku, zda lze z konkrétních historických souvislostí vývoje čtyř evropských velkoměst 19. a 20. století, Londýna, Paříže, Berlína a Vídně – vysledovat rozdílné sídelní strategie.

Kniha dokumentuje dvouletý projekt probíhající ve Žďáře nad Sázavou s názvem Živé proStory, během kterého ve městě proběhly soutěže, přednášky, workshopy pro studenty architektury, ale i další akce a aktivity zapojující laickou i odbornou veřejnost.

Zátiší Petra Sirotka nejsou jen bizarní předměty hodné pozornosti vnímavého pozorovatele, ale především součást života těch, kteří se jimi obklopují.

Originální autorská publikace nazvaná Znamení Lvova přináší nevšední propojení fotografií a psaného slova.

Kniha Mezi nebem a zemí – spojující text Václava Vokolka (1947) s fotografiemi Zdeňka Helferta (1946) – je poctou romantickému malíři Casparu Davidu Friedrichovi.

Stejně jak jiná umělecká díla, i díla filmového umění časem stárnou a postupně degradují. V současné době navíc dochází k masové digitalizaci projekčních prostor a tak ještě více nabývá na důležitosti otázka vzniku digitálně restaurovaného filmu.

Katalog k výstavě k 70. výročí ukončení 2. světové války přináší sedmdesát fotografií pořízených českými fotografy na bojištích, v zázemí i v protektorátu.

Monografie vedle studií o antroposofickém umění představuje 125 tvůrců, kteří se mezi lety 1913–2013 pohybovali v mnoha oblastech od malířství, sochařství, grafiky, uměleckého řemesla a designu.

Aktuální číslo Bulletinu MG je věnováno módě a textilu. Dva tematické celky jsou věnované statím zaměřeným na změnu současného výstavního diskurzu v prezentaci textilu, který se snaží propojit různé druhy umění a poukázat na kulturní východiska.

Osobitá interpretace „dialogického jednání“ jako ústřední myšlenky prof. Ivana Vyskočila v jeho specifickém pojetí herectví a autorství.

Monografie sleduje autorčinu tvorbu v celém jejím časovém rozsahu a typologické šíři.

Titul a podtitul knihy zcela přesně charakterizují ústřední téma těchto úvah. Na konkrétních příkladech z dějin umění autor dokládá souvislosti mezi geometrií, kulturou a náboženskými i sociálními změnami.

A native of Pilsen Gottfried Lindauer was an artist with a remarkable life story whose work was left unacknowledged for a long period of time.

Doprovodná publikace k výstavnímu projektu předních českých a německých umělců na téma tzv. odsunu a česko-německého soužití v pohraniční oblasti Sudet.